3749 For rent furnished one bedroom apartment, 46m2 Praha 2 – Vinohrady, Varsavska

 

For rent of a bright attic duplex one bedroom apartment 46 m2 Prague 2 – Vinohrady, Varsavska street. The apartment is in a apartment building with an elevator. Kitchen equipped with refrigerator with freezer, washing machine, dishwasher, microwave and gas stove. The apartment has a space on the upper floor with a king size bed, a clothes hanger and a chest of drawers. This apartment is ideal for a couple, but has a small extendable sofa bed for sleeping of guests. Bathroom equipped with bath tube, sink, toilet and bidet. On the floor in the room wooden parquet floor. Internet with WiFi router available. Wenceslas Square and the Old Town of Prague are easily accessible. The Náměstí Míru metro and tram station is only 350 m2. There are many shops and services in the area on Francouzská Street, as well as a large number of restaurants, cafés and clubs. Park Gröbovka and Havlíčkovy sady park with lots of greenery suitable for walkin dogs or for jogging and other relaxation, including pétanque is 430 m2. Monthly utility services prepayment 1800 CZK + electricity and gas which are transferred to the tenant.

Chorvatsko-polská spolupráce při provádění evropské zelené dohody

Provádění evropské ekologické dohody vyžaduje značné investice a hlubokou hospodářskou a sociální transformaci. Polsko, Česká republika a Maďarsko se domnívají, že pandemie a její důsledky nejsou ten pravý čas pro „zelené“ nápady a že ekonomiky by se měly nejprve zotavit. Na druhé straně by integrace balíčku ekonomických stimulů s evropskou zelenou dohodou mohla podpořit obchodní činnosti, podpořit hospodářské oživení a vést k ekologicky čisté průmyslové revoluci. Je žádoucí, aby spolupráce mezi nejvíce postiženými regiony, včetně některých regionů Chorvatska a Polska, přispěla k zelenému růstu a hlubokým strukturálním změnám. Pandemie COVID-19 ukázala, že jsou možné rychlé a radikální změny.

Evropská ekologická dohoda byla vyvinuta jako nová strategie růstu EU. Jejím cílem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 50% a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Evropská zelená dohoda by měla umožnit transformaci a integraci jednotlivých státních ekonomik, a tedy – přinést investice nejméně 1 bilionu Euro na úrovni EU do roku 2030

Na základě navrhovaného víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027 a extrapolovaného do roku 2030 by mohl rozpočet EU poskytnout evropskému ekologickému obchodu přibližně 503 miliard EUR. To by mělo vést ke spolufinancování ze státních fondů ve výši cca 114 miliard EUR. K zajištění rozsahu je však nutné další financování od členských států a soukromých subjektů.

Rozsah a rozsah potřebných finančních prostředků se v jednotlivých regionech liší. V regionech, kde jsou pracovní místa závislá na fosilních palivech (včetně černého uhlí a lignitu, rašeliny a ropných břidlic) nebo na intenzivních průmyslových procesech, které produkují skleníkové plyny, je nutná hluboká hospodářská a sociální transformace. Evropská komise předem určila tyto regiony v každém členském státě, včetně dvou v Chorvatsku (Sisak-Moslavina a Istrie poviats) a šesti v Polsku (Slezsko, Velkopolsko, Dolní Slezsko, Lodž, Lubelskie a Malopolsko). Mechanismus spravedlivé transformace by měl poskytovat přizpůsobenou finanční a praktickou podporu při transformaci regionů s největšími výzvami spojenými s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Všechny členské státy budou mít k dispozici spravedlivý transformační mechanismus, při zaměření na nejvíce postižené regiony. Do roku 2030 budou mobilizovány prostředky ve výši přibližně 143 miliard EUR (nejméně 100 miliard EUR investic v letech 2021–2027), které pocházejí ze tří zdrojů: (i) Fond spravedlivé transformace, který bude doplněn novými prostředky ve výši 7 EUR; 5 miliard EUR z rozpočtu EU, které doplňují návrh dlouhodobého rozpočtu na rok 2018 předložený Evropskou komisí, bude 7,5 miliardy EUR doplněno fondy politiky soudržnosti a národním spolufinancováním (až do celkové částky 30–50 miliard EUR); ii) speciálně navržený spravedlivý přechodný program, zaručený z rozpočtu EU prostřednictvím nového programu InvestEU, Evropské investiční banky (EIB) a dalších institucí. InvestEU přidělí nejméně 30% svých mobilizovaných investic na projekty v oblasti klimatu a životního prostředí (přibližně 45 miliard EUR do udržitelných investic v regionech nejvíce postižených transformačními výzvami); iii) půjčky veřejného sektoru (poskytované EIB).

Mechanismus spravedlivé transformace bude financovat projekty od vytváření pracovních míst, podpory společností, hledání zaměstnání a rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, kteří přišli o zaměstnání kvůli transformaci, až po rekonstrukci a investice do obnovitelných zdrojů energie, vytápěcí sítě a udržitelná doprava.

Zelená dohoda byla naplánována jako priorita víceletého finančního rámce EU na období 2021–2027. Ačkoli jednání o dlouhodobém rozpočtu EU jsou poměrně pokročilá, nadcházející německé předsednictví Rady EU bude „předsednictvím koronavírusu“. Komise plánuje aktualizovat návrh víceletého finančního rámce tak, aby zahrnoval nová opatření v souladu se současnou situací a vyhlídkami. Zatímco rozpočet EU bude muset odrážet dopad současné krize a rozsah budoucích výzev, v novém víceletém finančním rámci bude hrát hospodářská obnova (a tedy růstová strategie EU, což je zelená nová dohoda) klíčovou roli.

Stanovení priorit a jejich pořadí je obtížný úkol. Na jedné straně existuje přístup, podle kterého toto není ten pravý čas pro ekologické nápady. Především by se ekonomiky a společnosti měly zotavovat. Na druhou stranu lze současnou krizi považovat za vhodný čas pro zahájení třetí – „čisté“ – průmyslové revoluce. Plná integrace postpandemických stimulačních balíčků COVID-19 a Green Deal může urychlit transformaci a pomoci vytvořit nová pracovní místa.

Celková částka diskrečních fiskálních opatření členských států činila do 10. dubna 3% HDP EU. Podpora rušivých odvětví a společností, které čelí nedostatku likvidity, sestávající z veřejných záruk a odložených daňových plateb, přesahuje 16% HDP EU. Mezi ekonomickými balíčky, které stimulují ekonomiku během a po pandemii coronavirus, by měla být významně zvýšena ekologická složka, která přesměrovává finanční prostředky na fondy zelené správy připravené k použití. Investice do energetické účinnosti a obnovitelné energie jsou náročné na pracovní sílu, a proto by mohly být založeny na okamžité ekonomické reakci na pandemii zaměřenou na předcházení ztrátám pracovních míst. Tato opatření nabízejí příležitost k podpoře inovací a průmyslové transformace a mohou znovu nastartovat Evropu a posílit odolnost ekonomiky. V regionech, kde pracovní místa závisí na fosilních palivech nebo v odvětvích náročných na uhlí, poskytuje nová průmyslová strategie společně s mechanismem spravedlivé transformace příležitosti pro hospodářské oživení, ekologickou a digitální transformaci a zvýšenou konkurenceschopnost. To vyžaduje:

produktivní investice do malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, vedoucí k hospodářské diverzifikaci a přeměně, investice do výzkumných a inovačních činností a podpora přenosu pokročilých technologií;
investice do zavádění technologií a infrastruktury, zajištění čisté energie za přijatelné ceny a snížení emisí skleníkových plynů;
investice do zlepšení oběhové ekonomiky;
zvyšování dovedností a rekvalifikace zaměstnanců.
Tento plán je ambiciózní. Realizace vyžaduje spolupráci, přenos znalostí a solidaritu. Výzvou je, že místo spolupráce budou regiony soutěžit o prostředky, což je pochopitelná reakce. Pandemie COVID-19 však ukázala, že jsou možné rychlé a radikální změny. Je tedy možná inkluzivní transformace směrem k konkurenceschopné ekonomice účinně využívající zdroje s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů do roku 2050, jakož i oddělení hospodářského růstu od nadměrné spotřeby zdrojů. Prokládání opatření ke zmírnění koronaviry s Evropskou zelenou dohodou může zvýšit dopad obou.

Trh s pohonnými hmotami v zemích střední a východní Evropy během pandemie COVID-19

Trh s pohonnými hmotami v zemích střední a východní Evropy během pandemie COVID-19
Trh s pohonnými hmotami v zemích střední a východní Evropy během pandemie COVID-19

Rozšíření koronaviru SARS-CoV-2 a následně dopravní omezení zavedená jednotlivými vládami (uzavření hranic, pozastavení leteckého provozu atd.) Vedly ke snížení celosvětové poptávky po pohonných hmotách. Rovněž v zemích střední a východní Evropy snížila použitá omezení objem provozu vozidel na silnicích a pozastavení letecké dopravy, což povede ke snížení dodávek paliva a ke snížení zpracování ropy v rafinériích. Navzdory pandemii je v regionu zaručena dostupnost paliva.

Smlouva z Trianonu a maďarské železnice

Pobaltské státy.

V Litvě (16. března), Lotyšsku (17. března) a Estonsku (17. března) bylo za účelem omezení šíření koronaviru rozhodnuto o uzavření pozemků (silnice, železnice), moře, včetně trajektů a letištních hranic pro cizince. Zároveň byly podniknuty kroky k zajištění návratu občanů do země. Zachována byla pouze nákladní doprava, což pravděpodobně povede k menšímu snížení spotřeby nafty než u benzínu. Ve Vilniusu klesla doprava v dubnu 2020 v průměru o 29% ve srovnání se stejným obdobím roku 2019, v Rize stejnou sazbu klesla o 26%, zatímco v Tallinnu o 31% [1]. Finanční krize v letech 2008–2009 negativně ovlivnila hospodářský stav zemí střední a východní Evropy, což vedlo také ke snížení prodeje pohonných hmot na stanicích. V roce 2010 v Litvě se celková spotřeba benzínu a motorové nafty ve srovnání s rokem 2008 snížila o 16,4%, v Lotyšsku to bylo o 16,2%, zatímco v Estonsku o 2,1%. S ohledem na současnou situaci na trhu může být pokles poptávky po palivech mnohem větší. Na trhu s ropou dochází k nadprodukci, což má za následek kolaps cen této suroviny na světových komoditních burzách. Tato situace se také promítla do snížení cen pohonných hmot na stanicích. V Litvě od 24. do 27. dubna 2020 klesla cena benzínu o 0,58 PLN / litr a motorová nafta o 0,71 PLN / litr, v Lotyšsku ceny klesly o 0,96 PLN / litr a 0, 91 PLN / litr, zatímco v Estonsku došlo k poklesu o 0,54 PLN / litr a 0,32 PLN / litr. V Litvě působí v Litvě pouze rafinerie, zatímco dopravní paliva prodaná na stanicích v Lotyšsku a Estonsku pocházejí především z rafinérií v Mažeikiai (Litva), Porvoo (Finsko) a v menší míře také z Nowopołocka (Bělorusko). Rafinérie v Mažeikiai fungovala hladce v dubnu 2020 (nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly snížení zpracování ropy), přičemž dodávky ropy v dubnu 2020 byly o 23% nižší než v dubnu 2019. Snížení dodávek nemusí může být stále spojena se snížením výroby produktů, ale může to naznačovat situace na trhu. V Estonsku existují tři společnosti, které se specializují na zpracování živičných břidlic [Viru Keemia Grupp (VKG Oil), Kiviõli Keemiatööstus (KKT Oil) a Eesti Energia], pro výrobu elektřiny a tepla a – po zpracování – také jako vstup do rafinerie. Vzhledem k tomu, že v Estonsku neexistuje vhodná rostlina, je produkt vyvážen. Vzhledem k šíření pandemie a poklesu cen ropy a pohonných hmot ve světě však bude zpochybněna ziskovost zpracování bituminózních břidlic v Estonsku (Kiviõli Keemiatööstus již oznámil propuštění 58 zaměstnanců) (viz„Komentáře IEŚ, č. 164 ).

Trh s pohonnými hmotami v zemích střední a východní Evropy během pandemie COVID-19
Trh s pohonnými hmotami v zemích střední a východní Evropy během pandemie COVID-19

Letecký průmysl má největší potíže na trhu, protože letecká doprava byla prakticky znehybněna. V pobaltských státech existují kromě mezinárodních leteckých společností také regionální společnosti airBaltic a Nordica (částečně vlastněné polskými leteckými společnostmi „LOT“). V důsledku pozastavení osobní dopravy může mít lotyšský airBaltic značné finanční problémy (společnost zruší polovinu svých plánovaných letů do listopadu 2020).

Visegrádské země.

V České republice (16. března), na Slovensku (13. března) a v Maďarsku (16. března) byly hranice uzavřeny také pro osobní a letecký provoz, zatímco meziměstská a městská doprava byla výrazně snížena. Tato rozhodnutí ovlivní úroveň spotřeby paliva. V Praze, Brně a Ostravě se v dubnu 2020 snížil provoz v průměru o 21%, v Budapešti o 35%, zatímco v Bratislavě a Košicích v průměru o 34%. I přes zavedení hraničních kontrol byl tok zboží zachován, je však třeba si uvědomit, že slovenská vláda se rozhodla od 27. března 2020 zavřít hranice tranzitu těžkých nákladních vozidel nad 7,5 tuny, které nepřevážejí „významné“ zboží. V roce 2010 se v důsledku finanční krize celková spotřeba benzínu a nafty v České republice snížila o 7, O 5% ve srovnání s rokem 2008 vzrostla Slovenská republika o 5,2% a v Maďarsku došlo k poklesu o 7,3%. Vzhledem k rozsahu prognózy hospodářského útlumu lze očekávat, že pokles spotřeby paliva v roce 2020 bude mnohem větší. V dotčených visegrádských zemích [2] působí čtyři ropné rafinerie, se dvěma závody (Bratislava na Slovensku a Százhalombatta v Maďarsku) sníženým výkonem kvůli tržním podmínkám a ve dvou rafinériích v České republice (Litvínov, Kralupy) od poloviny března 2020 probíhají renovační práce. Skupina MOL oznámila snížený nákup ropy přepravované potrubím Vzhledem k rozsahu prognózy hospodářského útlumu lze očekávat, že pokles spotřeby paliva v roce 2020 bude mnohem větší. V dotčených visegrádských zemích [2] působí čtyři ropné rafinerie, se dvěma závody (Bratislava na Slovensku a Százhalombatta v Maďarsku) sníženým výkonem v důsledku tržních podmínek a ve dvou rafinériích v České republice (Litvínov, Kralupy) od poloviny března 2020 probíhají renovační práce. Skupina MOL oznámila snížený nákup ropy přepravované potrubím Vzhledem k rozsahu prognózy hospodářského útlumu lze očekávat, že pokles spotřeby paliva v roce 2020 bude mnohem větší. V dotčených visegrádských zemích [2] působí čtyři ropné rafinerie, se dvěma závody (Bratislava na Slovensku a Százhalombatta v Maďarsku) sníženým výkonem kvůli tržním podmínkám a ve dvou rafinériích v České republice (Litvínov, Kralupy) od poloviny března 2020 probíhají renovační práce. Skupina MOL oznámila snížený nákup ropy přepravované potrubím se dvěma závody (Bratislava na Slovensku a Százhalombatta v Maďarsku) sníženým výkonem v důsledku tržních podmínek a od poloviny března 2020 probíhají ve dvou rafinériích v České republice (Litvínov, Kralupy) renovační práce. Skupina MOL oznámila snížený nákup ropy přepravované potrubím se dvěma závody (Bratislava na Slovensku a Százhalombatta v Maďarsku) sníženým výkonem v důsledku tržních podmínek a od poloviny března 2020 probíhají ve dvou rafinériích v České republice (Litvínov, Kralupy) renovační práce. Skupina MOL oznámila snížený nákup ropy přepravované potrubím Přátelství z Ruska (30%) a rafinerie v Százhalombattě také zpracovává surovinu dodávanou ropovodem Adria přes ropný terminál v Omišalji (neexistují žádné informace o sníženém nákupu surovin zasílaných touto cestou). Díky poklesu spotřeby uzavřela společnost 5% svých čerpacích stanic v Maďarsku. Dostupnost paliv na trhu je však zajištěna a ceny prudce poklesly. V období od 24. února do 27. dubna 2020 v České republice klesla cena benzínu o 1,10 PLN / litr a motorové nafty o 0,99 PLN / litr, na Slovensku byl pokles menší – o 0,56 PLN / litr, resp. a 0,40 PLN / litr, zatímco v Maďarsku – 1,18 PLN / litr a 0,87 PLN / litr.

Obtížná situace na trhu se týká i leteckých společností, zejména Smartwings z České republiky a Wizz Air z Maďarska. Zejména velké obtíže se s ohledem na rozsah letových spojení týkají společnosti Wizz Air, která uzemnila téměř všechny své stroje (některé lety byly provedeny s cílem zajistit hladký návrat občanů do země a dodávky zdravotnického vybavení z Číny). Společnost již oznámila, že sníží zaměstnanost o 1 tis. lidé (19% všech zaměstnanců) se nerozhodli prodloužit pronájem 32 starších strojů Airbus A320.

Vybrané balkánské země.V Bulharsku (6. dubna) a Rumunsku (13. března) přijaly úřady rovněž opatření k omezení šíření pandemie. Hraniční přechody pro většinu státních příslušníků třetích zemí byly uzavřeny (některé výjimky byly zavedeny Bulharskem) a letecký provoz byl omezen. Současná situace negativně ovlivňuje úroveň poptávky po pohonných hmotách, i když je zajištěna dostupnost paliv na stanicích. Ve městech došlo k významnému poklesu provozu vozidel, ale také v tomto případě je obtížné určit, jak se tyto hodnoty projeví ve skutečném snížení spotřeby. V Bukurešti se v dubnu 2020 snížil provoz v průměru o 68%, zatímco v Sofii o 37%. V roce 2010, tj. Bezprostředně po finanční krizi, klesla celková spotřeba benzínu a nafty v Bulharsku o 20% ve srovnání s rokem 2008, zatímco v Rumunsku o 3%. V tomto případě je obtížné předpovědět, jak bude poptávka po palivech klesat v jednotlivých měsících, ale rozsah poklesu bude pravděpodobně velký. Pokud jde o ceny pohonných hmot, došlo rovněž k poklesu v období od 24. února do 27. dubna 2020. V Bulharsku klesla cena benzinu o 0,82 PLN / litr a motorové nafty o 0,80 PLN / litr, zatímco v Rumunsku došlo k poklesu cen těchto paliv o 0,48 PLN / litr a 0,42 PLN / litr. V obou zemích působí celkem šest rafinérií. Nedávno byly provedeny renovační práce v rafinériích v Năvodari (Constanta) v Rumunsku a v Burgasu v Bulharsku. Rafinerie Petrobrazi v Ploieiti, vlastněná společností OMV, s největší pravděpodobností snížila úroveň využití kapacity, stejně jako ostatní závody této společnosti v Rakousku a Německu. Ostatní rafinerie, Vega,

Pokud jde o letecké společnosti – Bulharsko Letecké společnosti z Bulharska rozhodně neprojdou (společnost omezila počet letů, včetně letů mezi Sofií a Varnou) a Blue Air (zcela pozastavila všechny lety) a TAROM z Rumunska (obě společnosti již obdržely) celková půjčka od rumunské vlády ve výši 130 milionů EUR na překonání poklesu příjmů v důsledku pandemie).

Závěry. V současné době je obtížné předpovědět rozsah poklesu úrovně spotřeby pohonných hmot v jednotlivých zemích střední a východní Evropy, avšak s přihlédnutím k povaze omezení je možné předvídat výraznější snížení spotřeby než během finanční krize 2008-2009. Mezinárodní energetická agentura ( Mezinárodní energetická agentura) předpovědělo, že pouze v dubnu klesne celosvětová poptávka po ropě celkem o 29 milionů barelů denně ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 [3]. Statistické údaje, které by umožnily skutečný odhad situace na trhu v jednotlivých zemích střední a východní Evropy, budou známy za několik týdnů, ale je již možné poukázat na klesající objem provozu vozidel v jednotlivých zemích, což znamená, že doprava byla výrazně omezena. Je obtížné jasně naznačit, jak se snížení intenzity ve městech projeví ve skutečném snížení spotřeby pohonných hmot, ale pravděpodobně bude možné očekávat větší pokles v případě benzínu než nafty, vzhledem k pokračující přepravě zboží. Uzavření letišť pro osobní lety bude mít důsledky jak pro samotný letecký průmysl (bez vládních podpor bankrotů leteckých společností), tak pro provoz rafinérií, které budou muset omezit výrobu leteckého paliva pro ropné frakce nebo spálit produkt v závodech. Dostupnost paliv v regionu je zaručena, tím spíše se snižuje úroveň spotřeby. I přes pokračující renovační práce nebo záměrné snižování kapacity zpracování jsou rafinerie stále v provozu a dovoz ropy pokračuje. Vzhledem k mezinárodním podmínkám (nadprodukce na trhu) bude mít cena ropy i cena pohonných hmot pozitivní dopad na ekonomický růst v situaci, kdy budou zrušena dopravní omezení.

Názory vyjádřené v publikaci představují pouze názory autora a nelze je srovnávat s postavením Institutu střední Evropy.

Společenství vlastníků domu Vinohradská č.p. 1193 , Praha IČO 04409868

Společenství vlastníků domu Vinohradská č.p. 1193
IČO: 04409868
FORMA: Společenství vlastníků jednotek
ADRESA: Vinohradská 1193/85, Vinohrady (Praha 2), 120 00 Praha

Společenství vlastníků domu Vinohradská č.p. 1193 , Praha IČO 04409868
Společenství vlastníků domu Vinohradská č.p. 1193 , Praha IČO 04409868

Společenství vlastníků domu Vinohradská č.p. 1193 – obchodní rejstřík, aktuální výpis
Datum vzniku a zápisu
25. září 2015
Spisová značka S 16758/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma Společenství vlastníků domu Vinohradská č.p. 1193
Sídlo Vinohradská 1193/85, Vinohrady, 120 00 Praha
Identifikační číslo
04409868
Právní forma Společenství vlastníků jednotek
Předseda společenství vlastníků
Předseda společenství vlastníků
CORAL, akciová společnost, v likvidaci IČO: 47115734
Krkonošská 1511/5, Vinohrady, 120 00 Praha
Den vzniku funkce: 25. září 2015
Při výkonu funkce zastupuje
Chiara Mazzer
Italská republika
Počet členů
1
Způsob jednání
Předseda společenství vlastníků zastupuje společenství vlastníků navenek samostatně ve všech záležitostech.

Nová zahraniční politika Slovenska: posílení transatlantické orientace a aktivní regionální spolupráce

Předseda vlády Slovenska Igor Matovič
Předseda vlády Slovenska Igor Matovič

Předseda vlády Slovenska Igor Matovič představil 19. dubna vládní program na období 2020–2024, který byl schválen Národní radou Slovenské republiky 30. dubna. Pilíře nového dokumentu zahrnují protikorupční aktivity, reforma soudního systému, prosociální politika. V oblasti zahraniční politiky byla zdůrazněna jasná euroatlantická orientace Slovenska a aktivní účast této země na činnosti Visegrádské skupiny (V4). Spojené státy americké (USA) byly uvedeny jako klíčový bezpečnostní spojenec. Plánuje se pokračování proevropské politiky předchůdců. V regionu jsou za prioritu považovány vztahy s Českou republikou, Rakouskem, Polskem a Maďarskem. Ukrajina, která zůstává mimo Evropskou unii (EU), má být rovněž podporována Slovenskem. Dokument nezmiňuje Rusko,

Transatlantická kotva Slovenska. Nespornými pilíři bezpečnostní a obranné politiky Slovenska v programu jsou: členství v NATO a silné transatlantické vazby. Slovensko se snaží aktivně podporovat strategické a oboustranně výhodné vztahy mezi EU a USA. Slovenské orgány prohlašují, že podporují rozvoj vojenských schopností v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Podle Slováků nemůže Unie splnit své ambice stát se významným hráčem na mezinárodní scéně bez vlastních ozbrojených sil. Pozornost je také věnována rostoucím hybridním hrozbám, které vyžadují posílení jejich preventivních schopností na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

USA jsou v programu definovány jako „klíčový spojenec“ Slovenska díky svým jedinečným vojenským schopnostem nezbytným pro kolektivní obranu, které evropští spojenci nevlastní. Slovensko prohlašuje účast svých ozbrojených sil na zahraničních vojenských misích a operacích za předpokladu, že je to v souladu s mezinárodním právem a bezpečnostní politikou této země. Vláda předpokládá stabilitu a předvídatelnost výdajů na obranu a snaží se dosáhnout do roku 2024 2% HDP. V rámci plánovaných finančních zdrojů pro armádu musí být nejméně 20% přiděleno na vyzbrojování a výzkum, což bude v souladu s kritérii NATO a EU. Předpokládá se také, že výdaje na výzkum v oblasti obrany se budou postupně zvyšovat – na 1% rozpočtu na obranu.

Cíle evropské politiky Slovenska. Dokument ukazuje určitý pesimismus ohledně stavu evropské integrace. Podle autorů programu prochází EU v současné době nejtěžším obdobím od svého vzniku. Upozorňují na krizi, která probíhá již deset let, na Brexit a na nedostatek nezbytných reforem. Výsledkem je snížení důvěry v instituce EU, snížení dopadu EU na svět a rostoucí vnitřní napětí. Zdůrazňuje se, že EU čelí potřebě dokončit projekty podporující evropskou integraci, zejména jednotný trh, hospodářskou a měnovou unii. Výzvy také zahrnují paralelní reakce na změnu klimatu, digitalizaci, automatizaci, migrační tlak a demografické změny. Současný test vyvolaný globální pandemií COVID-19 má být dalším testem pro EU.

Program ukazuje ochotu reformovat EU. V evropské politice si slovenská vláda stanovila tyto cíle: posílit vnímání evropské agendy jako součásti národních politik; rozvoj vnitřního trhu EU; důraz na vytváření vysoce kvalitních evropských právních předpisů; přísné dodržování zásad subsidiarity a proporcionality; dodržování evropských právních předpisů evropskými orgány a členskými státy; vyhýbat se administrativní a regulační zátěži slovenských společností; efektivnější práce evropských institucí (např. jedno sídlo Evropského parlamentu); udržení institucionální rovnováhy mezi členskými státy a Evropským parlamentem a Evropskou komisí (mimo jiné odmítnutím koncepce Spitzenkandidatza funkci předsedy Komise). Kromě toho chce Slovensko zvýšit váhu svého hlasu v EU vytvořením tzv tematických koalic o specifických otázkách evropské politiky a jeho cílem je také zlepšit fungování právního státu na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.

Provádění euroatlantické orientace Slovenska usnadňuje dosavadní zkušenost nového ministra zahraničí Ivana Korčoka. Během 28 let práce v diplomacii působil mimo jiné Stálý zástupce při EU, velvyslanec v USA, v letech 2016–2017 byl také zástupcem vlády pro slovenské předsednictví v Radě Evropské unie. V roce 2003 byl však vedoucím slovenské delegace pro přístupové rozhovory s NATO.

Revitalizace regionální spolupráce. Nový program vykazuje velký zájem o rozvoj spolupráce v regionu střední a východní Evropy, a to jak na bilaterální, tak na multilaterální úrovni. Další rozvoj vztahů se sousedy má být prioritou zahraniční politiky Slovenska. Dokument zdůrazňuje „nadstandardní“ vztahy s Českou republikou a „prokázanou spolupráci“ s Polskem, Maďarskem a Rakouskem. Slovenské orgány prohlašují, že budou i nadále podporovat transformaci Ukrajiny a její snahy o evropskou integraci. Kromě toho nepřijímají porušení územní celistvosti této země. Program však nezmiňuje, kdo je agresor.

V4 je považován za nejdůležitější formát regionální spolupráce v programu, a proto chce Slovensko zůstat aktivním členem této organizace. Hlavním kritériem příslušnosti ke skupině však musí být účinné prosazování vlastních zájmů a zvyšování její role při utváření politiky EU. V dokumentu chybí odkaz na jiné formáty regionální spolupráce, do nichž je Slovensko více či méně aktivně zapojeno. Není zmíněna Iniciativa Tři moře (TSI), Slavkovský trojúhelník nebo Bukurešť devět. Dokument obsahuje pouze záhadný záznam o vývoji „partnerství s jinými regionálními skupinami“.

Slovensko se chce po roce 2020 podílet na rozvoji spolupráce EU se zeměmi Východního partnerství. Důležitou oblastí zahraniční politiky Slovenska musí zůstat i spolupráce se zeměmi západního Balkánu. Slovensko prohlašuje, že podporuje jejich úsilí o splnění dohodnutých kritérií pro členství v EU. Podle Slováků je rozšíření Unie důležitým nástrojem stability a prosazování vlastních zájmů v regionu. V této epizodě je také prostor pro spolupráci mezi současnou vládou a bývalým ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem, který je nyní zvláštním zástupcem EU pro dialog mezi Srbskem a Kosovem. Naproti tomu expert a politik Vladimír Bilčík je novým zpravodajem Evropského parlamentu pro Srbsko.

Za zmínku stojí plány rozvoje přeshraniční infrastruktury. Téměř tři desetiletí jsou špatně rozvinuté komunikační trasy důležitou bariérou v rozvoji polsko-slovenských vztahů. Nový vládní program však zahrnuje pokračující výstavbu dálnice D3 v regionu Kysúc směrem k polským hranicím. Kromě toho se plánuje příprava výstavby rychlostní komunikace R4 z Prešova do Polska, která je součástí dopravního koridoru Via Carpatia. V tomto projektu je prioritou slovenských úřadů dálniční komunikace na severu Prešova, zatímco v závislosti na množství dostupných finančních zdrojů bude pokračovat i nadále rozšiřování trasy R4 severně k slovensko-polské hranici. Na hranici Oravy se úřady zaměří na výstavbu rychlostní silnice R3.

Závěry pro Polsko. Analýza nového vládního programu naznačuje, že klíčové priority zahraniční politiky pro Slovensko zůstávají nezměněny. Stejně jako předchozí vláda i současné slovenské úřady prohlašují za své strategické cíle aktivní strategické členství v EU a NATO a spolupráci se sousedními zeměmi. Novinkou v dokumentu je, že bezpečnost státu je založena na slovensko-amerických vztazích. Byla oceněna regionální spolupráce v rámci V4. Musí však být součástí evropské politiky Slovenska. Na rozdíl od programu na rok 2016 se ve stávajícím dokumentu nezmiňuje Německo, které předchozí vláda označila za klíčový členský stát EU a strategického politického a ekonomického partnera Slovenska. Je záhadné, že tato země stále zůstává nejdůležitějším obchodním partnerem Slovenska a propagátorem principů multilaterality v mezinárodní politice tak důležité pro současnou vládu. Rusko nebylo v dokumentu uvedeno ani jako potenciální partner Slovenska. Pouze poněkud záhadným způsobem byla kritizována ruská agrese proti Ukrajině, která je bezpochyby kývnutím na USA. Problém ekonomické diplomacie byl prakticky ignorován. Polsko bylo zmíněno na dvou místech programu, což naznačuje možnost nového otevření ve vzájemných vztazích, zejména v oblasti rozvoje přeshraniční infrastruktury. Výzvou je nedostatek informací o tom, jak je Slovensko zapojeno do TSI, což je strategický projekt polské zahraniční politiky. Nový summit TSI v Tallinnu, který se pravděpodobně uskuteční letos na podzim, otestuje v tomto ohledu politiku nové vlády. V dokumentu chybí také informace o plánech diverzifikace dodávek ropy a zemního plynu na Slovensko. zejména v oblasti rozšiřování přeshraniční infrastruktury. Výzvou je nedostatek informací o tom, jak je Slovensko zapojeno do TSI, což je strategický projekt polské zahraniční politiky. Nový summit TSI v Tallinnu, který se pravděpodobně uskuteční letos na podzim, otestuje v tomto ohledu politiku nové vlády. V dokumentu chybí také informace o plánech diverzifikace dodávek ropy a zemního plynu na Slovensko. zejména v oblasti rozšiřování přeshraniční infrastruktury. Výzvou je nedostatek informací o tom, jak je Slovensko zapojeno do TSI, což je strategický projekt polské zahraniční politiky. Nový summit TSI v Tallinnu, který se pravděpodobně uskuteční letos na podzim, otestuje v tomto ohledu politiku nové vlády. V dokumentu chybí také informace o plánech diverzifikace dodávek ropy a zemního plynu na Slovensko.

Morální principy – Cesta ke štěstí: Respektujte náboženská přesvědčení druhých

„Morální principy – Cesta ke štěstí“ je průvodce k lepšímu životu založeném na zdravém rozumu, tvoří dvacet jedna univerzálních pravidel, která platí pro každého bez rozdílu rasy, barvy pleti či vyznání. Když se člověk řídí těmito principy a pomáhá v tom ostatním, může to zlepšit jeho vlastní přežití. Podělte se o „Morální principy – Cestu ke štěstí“ se svojí rodinou, přáteli a kolegy a tím zlepšete svůj i jejich život. „Morální principy – Cesta ke štěstí“ je k dostání i ve formě brožury, vázané knihy a DVD.

Cesta ke štěstí je neziskový spolek v České republice, který je součástí sítě mezinárodní neziskové organizace The Way To Happiness International. Cesta ke štěstí je soubor 21 morálních pravidel pro šťastný život, založených na zdravém rozumu. Je to první nenáboženský morální kodex napsaný L. Ron Hubbardem. Tento kodex je přeložen do více než 97 jazyků čímž se zapsal mezi rekordy v Guinnessovi knihy rekordů. Ve světě bylo vytištěno více než 100 000 000 kopií. Cesta ke štěstí je v vydána ve formě brožurky, knihy, ale i ve filmové podobě na DVD. Cesta ke štěstí způsobuje ve světě nemalé výsledky, a to snížení kriminality, nastolení klidu a obnovení morálky ve společnosti. Do tohoto projektu se zapojují různé skupiny lidí, komunity a v některých zemích i dokonce policisté a armáda. Cílem této aktivity je snížit kriminalitu a zavést morální principy do společnosti, škol, problémových komunit, podnikatelských sfér a mezi umělce – a na tom je potřeba usilovně pracovat. => web: https://cesta-ke-stesti.cz/

Bělorusko-ruská geostrategická hra s dovozem ropy v pozadí

Od konce roku 2019 vedou Bělorusko a Ruská federace intenzivní rozhovory o prodloužení ropné smlouvy. Úspěšného výsledku nebylo dosud dosaženo, protože ruské orgány spojují tuto otázku s pokrokem v jednáních o hlubší integraci ve státě Unie. Vladimir Putin souhlasil s prodejem ropy na základě individuálních smluv běloruských a ruských společností. Zpočátku bylo toto řešení pro běloruskou stranu zjevně nepříznivé, ale rusko-saúdský ropný konflikt a pandemie COVID-19 vedly k výraznému poklesu cen na trhu s uhlovodíkovými surovinami, což běloruským orgánům usnadňuje získat relativně levnou ropu z různých směrů.

Jednotlivé smlouvy a jejich význam. Setkání delegace Běloruska a Ruska dne 7. února 2020 v prezidentském rezidenci poblíž Soči umožnilo dokončení jednání o smlouvě o plynu (viz „Komentáře IEŚ“, č. 119) však zůstává otázka dovozu ropy otevřená. Rusko se dohodlo na podepsání jednotlivých smluv mezi běloruskými a ruskými společnostmi, plánovaný objem dovážené suroviny byl rovněž stanoven na 24 milionů tun ročně, což je stejné jako v roce 2019. Praktické provádění tohoto prohlášení se však setkalo s nepochopitelnými obtížemi. V období od ledna do března zpracovaly běloruské rafinerie 50% zpracovatelské kapacity a zpracovaly 2,76 milionu tun, tj. Méně než 1 milion tun ropy za měsíc, což představovalo 40,60% loňské produkce ve stejném období. Dovoz ropy v té době činil přibližně 1,9 milionu tun, z čehož 1,5 milionu tun pocházelo z Ruska (dodávala je hlavně skupina Safmar patřící ruskému oligarchu Michailu Gucerijewovi), 181,6 tis. tun bylo dodáno z Ázerbájdžánu a přes 87,1 tis. tun z Norska. Bělorusko získalo 424 000 ze svých vlastních zdrojů. tun ropy a využil zásoby a technické suroviny.

Úsilí běloruských orgánů zajistilo potřeby vnitřního trhu a pouze v malé míře nezbytnost dovozu. V období od ledna do března 2020 se vývoz ropných produktů ve srovnání s předchozím rokem snížil o 63,5% a nominálně o 527,78 milionu USD. Březen však přinesl dvě klíčové změny, které výrazně posílily běloruské vyjednávací postavení: ropný konflikt na světových trzích Ruské federace se Saúdskou Arábií a pandemie COVID-19, což dále snížilo poptávku po ropě. V důsledku toho jednání o ropě vedená na přelomu března a dubna přinesla očekávaný průlom. Úřady Ruské federace výrazně snížily cenu nabízené ropy – podle výpočtů běloruského předsedy vlády Siarhei Rumase dosáhne cca. 4 $ za barel (taková nízká cena vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že ropa prodaná Bělorusku nepodléhá clu). Konkrétní sazby však budou záviset na podrobných podmínkách měsíčních smluv podepsaných běloruskými a ruskými společnostmi. Rusové také odstoupili, pokud jde o marže účtované ruskými ropnými společnostmi. Podle dohody ze dne 21. března 2020 budou tyto částky sníženy z 10 na 4,7 $ na tunu, a bude vypořádána meziresortními dohodami Ruské federace. Dosud však nebyla podepsána žádná dohoda. Konkrétní sazby však budou záviset na podrobných podmínkách měsíčních smluv podepsaných běloruskými a ruskými společnostmi. Rusové také odstoupili, pokud jde o marže účtované ruskými ropnými společnostmi. Podle dohody ze dne 21. března 2020 budou tyto částky sníženy z 10 na 4,7 $ na tunu, a bude vypořádána meziresortními dohodami Ruské federace. Dosud však nebyla podepsána žádná dohoda. Konkrétní sazby však budou záviset na podrobných podmínkách měsíčních smluv podepsaných běloruskými a ruskými společnostmi. Rusové také odstoupili, pokud jde o marže účtované ruskými ropnými společnostmi. Podle dohody ze dne 21. března 2020 budou tyto částky sníženy z 10 na 4,7 $ na tunu, a bude vypořádána meziresortními dohodami Ruské federace. Dosud však nebyla podepsána žádná dohoda.

Koncem března byla odstraněna klíčová překážka velkého dovozu ropy z východu. 31. března 2020 společnost Transneft oznámila, že ruské společnosti informovaly o potřebě tranzitu 1 milionu tun ropy ropovody. Běloruské orgány se snažily tento limit zvýšit na 2 miliony tun. 21. dubna, den po dramatickém poklesu cen ropy na světových trzích, společnost Transneft oznámila, že hodlá dodat Bělorusku 1,5 milionu tun. 1,56 milionu tun ropy z Ruska bylo dodáno do Ruska ropovody a plynovody díky dodávkám velkých ruských ropných společností v dubnu. 255 tisíc dodávané tankery z Ázerbájdžánu a Norska a 130 000 tun pocházelo z domácí těžby. Poprvé od prosince 2019.

Diverzifikace směrů dovozu ropy .V květnu objednaly běloruské úřady pouze 1,13 milionu tun ropy, ačkoli ruský ministr energetiky Aleksandr Nowak prohlásil, že ruské společnosti jsou podle přijatého harmonogramu připraveny dodat 2 miliony tun ropy do Běloruska. Existuje několik důvodů pro snížení dovozu ropy z Ruské federace. Jak víte, nebylo možné podepsat dohodu, která by upravovala otázku meziresortních vypořádání Běloruska a Ruska a která by se týkala marže ruských společností při prodeji ropy. Dalším důvodem je výrazný pokles cen uhlovodíkových surovin a nižší poptávka po ropných produktech, což významně snížilo ziskovost vývozu. Dlouhodobým důvodem je také touha skutečně diverzifikovat směry dovozu ropy. S pomocí Litvy a Ukrajiny si Bělorusko od začátku roku nakoupilo několik set tisíc tun ropy z Ázerbájdžánu a Norska. Přestože ropa získaná z tankerů byla dražší než ruská ropa, prezident Lukašenko dokázal, že existují skutečné alternativy k ropě z Ruska.

V únoru 2020 polský provozovatel PERN, ropného ropovodu Družba, prohlásil, že do konce roku bude možné na ropovodu spojujícím Płock s Adamówem provést ropnou reverzi, což by pro Bělorusko vytvořilo skutečné diverzifikační příležitosti. Zpočátku to mohou být malé dodávky až do 100 000 tun ropy za měsíc. Dne 14. dubna běloruské orgány zjevně oznámily, že zavedly poplatky za tranzit ropy z Adamów do rafinérie Mozyr ve výši 8,58 běloruského rublu na tunu. Dosud však nebylo stanoveno, ze kterého zdrojového oleje získaného z Polska do Běloruska se získá.

Prvních 80 000 transportů bylo symbolickou událostí. tuny saúdské ropy pro běloruské rafinerie, které dorazily do ropného přístavu v Klaipedě 11. května 2020. Na začátku června zase do Litvy dorazí první americká ropná dodávka do Běloruska. Je možné, že odstavení rafinérie Mozyr oznámené na celý květen a obnova prováděná společností Belnaftachim vyplývá z potřeby přizpůsobit rafinérii zpracování americké a saúdské suroviny. Stagnace na trhu s pohonnými hmotami je vynikající příležitostí.

Bělorusko-ruské vztahy v nových realitách. Napjaté běloruské a ruské vztahy, pozorované od druhé poloviny roku 2019, byly důvodem četných zločinů ze strany prezidenta Alexandra Lukašenka zaměřených na Rusko. Patrikální zacházení s Běloruskem během vyjednávání smluv o ropě a plynu, jakož i nutkání integrace ve státě Unie zesílilo Lukašenkovo ​​podráždění. Pandemie COVID-19 a omezení uvalená Ruskem byly důvodem pro další krutost. V době, kdy Ruská federace bojuje s bezprecedentním množstvím infekcí a prezident Vladimir Putin se izoluje od společnosti, Lukašenko cestuje po zemi a vtipně si žertuje o pandemii. Ignoruje doporučení WHO a organizuje největší přehlídku Dne vítězství v postsovětské oblasti a summit Euroasian Economic Union (EUG) v Minsku 19. května.

Kreml byl podrážděn otázkou zavedení společných sazeb za zemní plyn v rámci EEU, které byly vzneseny během summitu v Minsku. Vladimir Putin jednoznačně zdůraznil, že to nebude možné, dokud nebude prohloubena integrace v této struktuře a nebude dokončen proces zavedení jednotného trhu. V reakci na ruský tisk se objevily zvěsti o možném embargu na některé zemědělské produkty dovážené z Běloruska, včetně houby, čínské zelí, jahody. Oficiálním důvodem je to, že běloruské podniky slaví embargo uvalené v roce 2014 na země podporující prot ruské sankce. Je však obtížné nekombinovat tato oznámení se současnou politickou situací. Ruské úřady zároveň odmítly spolupracovat s Běloruskem při vytváření 300 km raket Polonez, také nesouhlasili se sdílením svých tréninkových areálů. Ruský premiér Michail Miszustin navíc dne 22. května podepsal dekret zakazující dovoz ropných produktů do 1. října 2020, včetně benzín, nafta, petrolej, který Bělorusko ztratí nejvíce.

Na druhé straně dne 15. května 2020 Rosneft podepsal smlouvu s Belnaftachimem na dodávku 9 milionů tun ropy do běloruských rafinérií v roce 2020. Je to podobné objemu dodávanému v roce 2019 (8,8 milionů tun), což zaručuje stabilní příliv surovin. Běloruský předseda vlády S. Rumas zdůraznil, že vyjednávání o ropě nejsou spojena s integrací uvnitř státu Unie nebo euroasijské hospodářské unie.

Závěry . Pokus uložit Bělorusku ruský model hlubší integrace ve státě Unie a blokování přístupu k levným uhlovodíkovým surovinám přinesl v rusko-běloruských vztazích značné ochlazení. Ruský tlak v dlouhodobém výhledu by pravděpodobně přinutil Bělorusko, aby učinilo ústupky, jako tomu bylo v předchozích letech, ale rusko-saúdský ropný konflikt a pandemie COVID-19 a její ekonomické důsledky výrazně zlepšily vyjednávací pozici Běloruska.

Není pochyb o tom, že rozhodnutí diverzifikovat dovoz ropy a v budoucnu pravděpodobně také zemní plyn, má především politický charakter. Bělorusko se snaží omezit využití Kremlu při vydírání plynu a ropy. S podporou Litvy a Ukrajiny získává dražší ropu než ruština. Alaxandr Lukašenko nařízením ze dne 29. dubna nařídil výstavbu ropovodu Homel-Gorki mezi dvěma domácími rafinériemi do roku 2023 s cílem usnadnit přepravu surovin. Kromě toho se účastní rozhovorů se Spojenými státy, Polskem, Saúdskou Arábií a také hledá nové odbytiště pro běloruské výrobky.

Je však třeba zdůraznit, že Bělorusko stále zůstává závislé na levných ruských uhlovodíkových surovinách a jeho hospodářství je zaměřeno na vývoz potravinářských výrobků na ruský trh a v krátkodobém výhledu nebude možné tento stav změnit. Je proto obtížné jednoznačně konstatovat, zda opatření, která v současnosti podniká Alexander Lukašenko, jsou zaměřena na skutečnou diverzifikaci, zda jde o pokus vyvíjet tlak na Kreml, aby dále snižovala ceny ropy, nebo zda vyplývají z touhy projevit nezávislost a účinnost běloruských orgánů před nadcházejícími prezidentskými volbami.

Vinohradská Stomatologie s.r.o. , Praha IČO 01919032

Vinohradská Stomatologie s.r.o.
IČO: 01919032
Z. KAPITÁL: 1 000 Kč
SCHRÁNKA: 35fued6
ADRESA: Anglická 242/16, Vinohrady (Praha 2), 120 00 Praha

Vinohradská Stomatologie s.r.o. , Praha IČO 01919032
Vinohradská Stomatologie s.r.o. , Praha IČO 01919032

Vinohradská Stomatologie s.r.o. – obchodní rejstřík, aktuální výpis
Datum vzniku a zápisu
31. říjen 2017
Spisová značka C 284504/MSPH Městský soud v Praze
Obchodní firma Vinohradská Stomatologie s.r.o.
Sídlo Anglická 242/16, Vinohrady, 120 00 Praha
Identifikační číslo 01919032
Právní forma
Společnost s r.o.
Předmět činnosti pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
správa vlastního majetku
poskytování zdravotních služeb v oboru zubní lékařství.
Statutární orgán
Jednatel
MUDr. DALIBOR OPOLECKÝ
Praha
Den vzniku funkce: 31. říjen 2017
Jednatel
Irena Opolecká
okres Praha-západ
Den vzniku funkce: 31. říjen 2017
Počet členů
2
Způsob jednání
Jednatel zastupuje společnost samostatně
Společníci
Společník
MUDr. DALIBOR OPOLECKÝ
Praha
Podíl: Vklad: 1 000,-Kč
Splaceno: 100.00%
Obchodní podíl: 100.00 %
Základní kapitál 1 000,-Kč