Tomio Okamura: Tisková konference SPD 23.6.2022

Tisková konference hnutí SPD 23.6.2022 – zdražování, organizovaný zločin v STAN, zrušení EET, zhoršení zdravotní péče, pomoc lidem v sociální oblasti, zvýšení důchodů

Zemětřesení v Afghánistánu: počet obětí stoupl na nejméně 920 mrtvých a 600 zraněných, tvrdí úřady

Záchranář v provincii Paktika (Afghánistán)
Záchranář v provincii Paktika (Afghánistán)

Břemeno neštěstí je hodinu od hodiny těžší. “ Nejméně 920 lidí bylo zabito a 600 zraněno“ při zemětřesení , které otřáslo jihovýchodním Afghánistánem v noci z úterý 21. června na středu 22. června, řekl náměstek ministra pro katastrofy na tiskové konferenci. přirozený, Sharafuddin Muslim. Zemětřesení zasáhlo provincie Paktika a Chóst na hranici s Pákistánem. Sledujte náš přímý přenos.

Zemětřesení o síle 5,9. K zemětřesení došlo ve středu v hloubce 10 km, uvedl Americký seismologický institut (USGS). Také podle tohoto zdroje zasáhlo téměř stejné místo ve stejnou dobu druhé zemětřesení o síle 4,5 stupně.

Otřesy byly cítit až do Kábulu, 200 km od epicentra. Zemětřesení bylo cítit v několika provinciích regionu a také v hlavním městě Kábulu, které se nachází asi 200 km severně od epicentra zemětřesení. Bylo to i v sousedním Pákistánu, ale tam nebyly bezprostředně hlášeny žádné škody ani oběti.

Papež František vyjadřuje svou solidaritu s oběťmi. „Vyjadřuji svou soustrast zraněným a lidem postiženým zemětřesením. A modlím se zvláště za ty, kteří přišli o život a jejich rodiny ,“ řekl papež v italštině ve středu na konci své generální audience. Petrské náměstí.

Souboj mezi Čínou a Spojenými státy o vliv v Pacifiku

Souboj mezi Čínou a Spojenými státy o vliv v Pacifiku
Souboj mezi Čínou a Spojenými státy o vliv v Pacifiku

Malé ostrovní státy v Tichém oceánu nabývají na geopolitickém významu s tím, jak eskalují spory mezi Čínou na jedné straně a Spojenými státy a jejich spojenci na straně druhé. V tomto smyslu vzbuzuje největší zájem Oceánie .

Tento region představuje námořní prostor světového oceánu, který se táhne od Papuy Nové Guineje a Palau po Niue a Kiribati. Kontrola této oblasti poskytuje strategický přístup k Havajským ostrovům, Austrálii, Japonsku, Filipínám a také k dlouhým námořním komunikačním linkám. Nemluvě o přístupu k přírodním zdrojům, včetně námořních biozdrojů, zásob ropy, plynu, fosfátů a železné rudy.

V tomto ohledu Washington, Canberra, Wellington a Tokio pozorně sledovaly cestu čínského ministra zahraničí Wanga Yiho po Mikronésii, Melanésii a Polynésii, jakož i jednání ve formátu Čínsko-pacifického fóra na přelomu května a června 2022.

Spojené státy a Austrálie se snaží omezit rostoucí vliv Pekingu v Tichomoří. V roce 2021 podepsaly tyto dvě země a Spojené království pakt o vojenské a technické spolupráci Aukus. Washington zjevně usiluje o posílení vlastních pozic ve strategickém Jihočínském moři tím, že bude svým spojencům dodávat moderní zbraně a organizuje společné operace v rámci „svobodného a otevřeného indicko-pacifického regionu“. S vědomím, že paralelně dojde i ke zintenzivnění aktivity zemí NATO, jako je Velká Británie, Francie a Německo.

Po turné čínského prezidenta Si Ťin-pchinga po Tichomoří v letech 2014 a 2018 Peking úzce spolupracuje s vládnoucími elitami v malých ostrovních státech a poskytuje podporu od školních autobusů a lékařských masek až po výstavbu lázeňských středisek a modernizaci přístavů. Zájmy Číny v Melanésii, Polynésii a Mikronésii jsou velmi široké a zahrnují zajištění bezpečnosti námořní plavby, rybolovu a využívání ložisek přírodních zdrojů. O jakékoli vojenské činnosti nebo zřizování vojenských základen se otevřeně nic nehlásí. Peking a úřady ostrovních států navíc přítomnost takových projektů popírají.

V květnu 2022 čínský ministr zahraničí Wang Yi podepsal dohodu o spolupráci se Šalamounovými ostrovy. Její text nebyl odhalen v plném znění, média měla přístup pouze k obecným úryvkům o výměně informací mezi orgány činnými v trestním řízení, boji proti kybernetickým hrozbám, zjednodušení celních postupů a příspěvku k technologickému pokroku. Nicméně předpokládá New York Times, uzavřené dohody počítají s možností použití síly k ochraně investic, majetku a občanů Chioni a také s výstavbou přístavu pro komerční a možná i vojenské účely. Umožňují také návštěvy čínského námořnictva, logistickou podporu a zásobování. Čína oficiálně popírá přítomnost tajné strany zabývající se vojenskými záležitostmi.

Většina ostrovních států Oceánie nemá v úmyslu postavit se na žádnou stranu v konfrontaci mezi USA a Čínou, aby se „nestaly trávou pošlapanou slony“.

Spojené státy a jejich spojenci odhadují cenu konfliktu s Ruskem

Spojené státy a jejich spojenci odhadují cenu konfliktu s Ruskem
Spojené státy a jejich spojenci odhadují cenu konfliktu s Ruskem

Na středu a čtvrtek 15. a 16. června jsou v Bruselu plánována jistě osudová setkání pro vývoj rusko-ukrajinského konfliktu. Spojené státy a jejich spojenci se rozhodnou, zda uskuteční větší dodávky těžké výzbroje do Kyjeva. Pokud bychom vsadili na zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, síla ukrajinské armády by rostla a ta by mohla znovu získat strategickou iniciativu. Zvýšilo by to však také pravděpodobnost přímé konfrontace mezi Ruskem a NATO.

Belgická metropole uspořádá dvě velké mezinárodní akce současně. V sídle NATO se bude konat setkání ve formátu Ramstein pod vedením šéfa Pentagonu Lloyda Austina, což je mezinárodní vojenská podpůrná skupina pro Ukrajinu, za účasti 40 hlav států.

Brusel bude také ve středu a ve čtvrtek hostit zasedání Rady ministrů obrany NATO. Před týdnem mělo být hlavním tématem přistoupení Švédska a Finska. Po návštěvě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v těchto dvou zemích ale připustil, že k jejich integraci do Aliance možná na madridském summitu na konci června nedojde. A to kvůli neochotě Turecka. Alianci se zatím nepodařilo dohodnout na zrušení svého veta proti členství Stockholmu a Helsinek a není prokázáno, že tento problém bude v krátkodobém horizontu vyřešen. Proto bude na Radě ministrů NATO a na zasedání Ramstein 3 v popředí pomoc Ukrajině,

Předchozí setkání ve formátu Ramstein (tak pojmenované podle názvu americké základny v Německu, kde se 26. dubna konalo první takové setkání) bylo ve znamení důležitých dohod. Dvacet zemí souhlasilo s tím, že Ukrajině dodá nejen lehké, ale i těžké zbraně. Ani v americkém Kongresu nebyla ohledně těchto dodávek taková jednomyslnost. Od 23. května, od data Ramstein 2, začala Ukrajina dostávat zbraně, na které se dříve nemohla spolehnout. Byly mu přiděleny například protilodní rakety Harpoon, schopné vážně zkomplikovat činnost ruské černomořské flotily. Kyjevské arzenály obdrží vícenásobné raketomety HIMARS a M270 (LRM). L‘ největší dosavadní pomocí ukrajinské armádě je předání 108 houfnic M777. Podle některých zpráv právě to umožňuje Ukrajině útočit na cíle v Doněcku.

Podle zprávy zveřejněné Kongresem USA jen Spojené státy kromě milionů munice poskytly Ukrajině 6 500 protitankových střel Javelin, 20 000 raketometů AT4, 1 500 střel Stinger, 7 500 pěchotních zbraní, drony nepostradatelné v současných podmínkách (Phoenix Ghost a Switchblade, celkem více než 800 kusů) a obrněné transportéry M113 (asi 200 vozidel), vrtulníky Mi-17 (20 letadel), stovky obrněných vozidel Humvee, nemluvě o čtyřech HIMARS s doletem 80 km.

Ukrajina a zastánci tvrdé politiky vůči Rusku však tuto pomoc považují za důležitou, ale nedostatečnou. Zejména proto, že neexistují žádná zákonná omezení pro zvýšení dodávek, alespoň ve Spojených státech. Ta schválila zákon o půjčce a pronájmu, který dává prezidentu Joe Bidenovi právo dodávat Ukrajině prakticky cokoli, o co požádá. Záleží jen na politické vůli amerických spojenců a logistice, která zahrnuje výměnu těchto spojenců za zbraně, které předávají Ukrajincům.

Ukrajina si také udělala nároky na NATO. Poradce ukrajinského prezidenta Mykhaïlo Podoliak považoval za užitečné je zopakovat a konkretizovat před Ramstein 3. Kyjev podle něj očekává 1000 houfnic ráže 155 mm, 300 LRM, 500 tanků, 200 obrněných vozidel a 1000 dronů. Jinými slovy, žádá o desetinásobnou podporu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačuje, že nadcházející aktivity (nejen ve vojenských otázkách, ale i v rámci EU) vidí jako způsob, jak se „domluvit“ s „kompromisní stranou“ v EU – l Itálie, Francie a zejména Německo . Ten má velkou flotilu tanků. Kyjev doufá, že Berlín nakonec bude souhlasit s jeho sdílením, pokud německý kancléř Olaf Scholz a jeho vláda rozhodnou, že „nemůžeme kolísat mezi Ukrajinou a Ruskem“ a musíme si vybrat „stranu pravdy“, řekl Zelenskyj v prohlášení. rozhovor se ZDF .

Byly odhaleny výdaje severokorejského jaderného programu

Byly odhaleny výdaje severokorejského jaderného programu
Byly odhaleny výdaje severokorejského jaderného programu

Severní Korea vynakládá na svůj jaderný program v roce 2021 více než 640 milionů dolarů.

Podle zprávy organizace International Campaign to Abolish Nuclear Weapons (ICAN) by severokorejské úřady mohly v roce 2021 utratit kolem 642 milionů dolarů na vývoj vojenského jaderného programu .

Podle expertů má republika 20 smontovaných jaderných zbraní a Severní Korea vyvíjí i rakety schopné jaderné energie, které lze odpalovat ze země i z ponorek.

ICAN poznamenává, že otevřených dat o severokorejských vojenských výdajích je „velmi málo“.

V roce 2009 odhadli jihokorejští vědci vojenský rozpočet Severní Koreje na asi 35 % hrubého národního důchodu, tedy asi 8,7 miliardy dolarů.

Na základě tohoto odhadu by v roce 2020 mohla KLDR utratit za své ozbrojené síly zhruba 9,4 miliardy dolarů.

Životní úroveň ve Francii v posledních měsících klesla

Životní úroveň ve Francii v posledních měsících klesla
Životní úroveň ve Francii v posledních měsících klesla

Nový průzkum veřejného mínění ve Francii ukazuje, že dvě třetiny Francouzů uvedly, že jejich životní úroveň v posledních měsících klesla kvůli inflaci.

Většina Francouzů má pocit, že se jejich životní úroveň v posledních měsících snížila kvůli inflaci, uvádí  France Info. 

Podle průzkumu Harris Interactive pro značky kasin, zveřejněného ve čtvrtek 16. června 2022, je nyní více než polovina Francouzů „velmi znepokojena“ rizikem zvýšení cen.

Více než dva ze tří mají pocit, že se jejich kupní síla za posledních šest měsíců snížila. „Tento pocit to tito Francouzi velmi jasně (94 %) připisují spíše růstu tržních cen než snížení jejich zdrojů,“ zdůrazňuje  France Info .

Tito Francouzi pociťují tuto stoupající cenu ve všech odvětvích: energie, potraviny, hygiena, cestovní ruch, volný čas.

Do budoucna nejsou optimističtí. Více než polovina (62 %) se domnívá, že jejich kupní síla bude v následujících měsících dále klesat, a více než dva ze tří věří, že to nejhorší teprve přijde.

Macron: „Ukrajina bude muset vyjednávat s Ruskem“

Macron: „Ukrajina bude muset vyjednávat s Ruskem“
Macron: „Ukrajina bude muset vyjednávat s Ruskem“

Francouzský prezident Emmanuel Macron přeje Ukrajině vítězství a zve Kyjev k jednání s Ruskem.

Ukrajina bude „v určité chvíli vyjednávat“ s Ruskem,  řekl  francouzský prezident Emmanuel Macron z Rumunska, kde se setkal s rumunským prezidentem Klausem Lohannisem, vojáky sil rychlé reakce NATO.

„Pracujeme s rumunskými úřady na ambiciózním podpůrném partnerství s rumunskými námořními silami.

Právě v rámci NATO je v Rumunsku přítomna Francie, s přispěním dalších spojeneckých sil a podporou rumunských sil současný systém posílí moc,“ říká francouzský prezident.

S odkazem na příští summit NATO v Madridu naznačuje, že „potvrdí tuto ambici“, a dodal: „Je důkazem naší jednoty odrazit všechny vojenské hrozby na východním křídle EU a NATO“ a: strategický kompas, který jsme přijali, byl posílen, aby zohlednil rostoucí hrozbu v Černém moři“.

„Jsme odhodláni podporovat Ukrajinu ve všech jejích formách, abychom jí pomohli bránit se, bojovat: politické, humanitární, finanční, vojenské,“ řekl.

Emmanuel Macron trvá na skutečnosti, že „návrh evropského politického společenství má za úkol mimo naši Unii naší bilaterální spolupráce strukturovat náš kontinent a všechny státy, které mají geografické a hodnotové společenství“.

Potvrdil: „Nikdy jsem nesdílel poznámky, které spočívaly v tom, že dnes povedeme válku s ruským lidem a že zítra ji budeme chtít zničit“.

S přáním vítězství Ukrajině a zvláště „až oheň ustane“, francouzský prezident uvedl, že budeme muset vyjednávat: „Ukrajinský prezident a jeho vůdci budou muset vyjednávat s Ruskem“.

8175 Pronájem bytu 2+kk Praha 7 – Holešovice, Ortenovo náměstí

Pronájem bytu 2+kk Praha 7 – Holešovice, Ortenovo náměstí

Pronájem bytu 2+kk po rekonstrukci, koupelna s vanou, WC extra. Obývací pokoj s kuchyňským koutem. Kuchyňská linka vybavena sporákem se sklokeramickou varnou deskou a elektrickou troubou. V koupelně je vana, umyvadlo a připojení na pračku.

Pronájem bytu 2+kk Praha 7 - Holešovice, Ortenovo náměstí
Pronájem bytu 2+kk Praha 7 – Holešovice, Ortenovo náměstí

WC je extra se vstupem z chodby. Na chodbě jsou dvě velké šatní skříně.

Pronájem bytu 2+kk Praha 7 - Holešovice, Ortenovo náměstí
Pronájem bytu 2+kk Praha 7 – Holešovice, Ortenovo náměstí

U menšího pokoje, který by byl užíván jako ložnice je balkon orientovaný do klidného dvora.

Pronájem bytu 2+kk Praha 7 - Holešovice, Ortenovo náměstí
Pronájem bytu 2+kk Praha 7 – Holešovice, Ortenovo náměstí

Záloha na služby je 3240 Kč (výtah, úklid a osvětlení společných prostor, vodné a a stočné, teplá voda, topení). Elektřina se platí zvlášť přímo rozvodné společnosti s tím, že doporučená záloha je cca 500 -700 Kč.