S ohledem na stále častější problémy se svým nejdůležitějším spojencem na východě se Bělorusko snaží stále více aktivovat možnost více vektorů v zahraniční politice. To se projevuje při hledání nových spojenců na mezinárodní scéně. Jedním z nich se nedávno stal Viktor Orbán – první maďarský premiér, který uskutečnil oficiální návštěvu v Minsku. Prezident Alyaksandr Lukašenko, který ho přivítal 5. června 2020 v Minsku, uvedl, že Maďarsko je nejbližším partnerem Běloruska v Evropské unii.
Maďarsko a Bělorusko ve 20. století – relativní lhostejnost. Ve zpětném pohledu zatím běloruské a maďarské vztahy nevystoupily kvůli jejich mimořádnému charakteru. Od poloviny 90. let do roku 2000 je lze označit za slabé nebo omezené. Ačkoli diplomatické vztahy byly navázány poměrně rychle (10. února 1992), a běloruský prezident Alyaksandr Lukašenko navštívil Budapešť v prosinci 1994, ale tato návštěva nevedla k rozšíření politického dialogu. Maďarsko usilovalo o členství v Evropské unii a NATO, kriticky posoudilo politiku běloruského prezidenta a nevyhledalo s ním aktivní kontakty.
Rovněž běloruská strana neprokázala ochotu prohloubit dialog. Teprve v lednu 2000 bylo v Budapešti z běloruské iniciativy otevřeno běloruské velvyslanectví. Po vstupu Maďarska do Evropské unie však Budapešť pokračovala v provádění své zahraniční politiky, která byla charakterizována kritickým přístupem k běloruskému státu.
Jemná tání. První projevy změny se uskutečnily v roce 2007 a byly způsobeny jasným (několika) nárůstem vzájemného ekonomického obratu. V roce 2000 dosáhly výše 80 milionů USD a v roce 2008 dosáhly rekordních 350 milionů USD. V prosinci 2007 bylo v Minsku otevřeno maďarské velvyslanectví a v červnu 2008 navštívil v Bělorusku státní tajemník Maďarska György Gilyán. V březnu 2009 se v Budapešti konaly maďarsko-běloruské diplomatické konzultace a v roce 2010 uskutečnil vedoucí běloruské diplomacie oficiální návštěvu Maďarska, během níž byly projednány otázky spolupráce mezi Běloruskem a EU a způsoby provádění projektů Východního partnerství.
Meziparlamentní spolupráce byla jasně aktivována. V parlamentech Běloruska a Maďarska byly vytvořeny skupiny přátelství a spolupráce. V únoru 2010 byla skupina maďarských poslanců během jejich návštěvy v Bělorusku pro připojení k běloruskému národnímu shromáždění k parlamentnímu shromáždění EURONEST. Maďarští poslanci rovněž vyjádřili názor, že Bělorusko si zaslouží obnovení zvláštního postavení hosta v Parlamentním shromáždění Rady Evropy za podmínky zrušení trestu smrti.
Drobné nedorozumění.Po ukončení volební kampaně v Bělorusku v prosinci 2010 však tání rychle ustoupilo. Maďarští politici znovu odsoudili politiku běloruských orgánů. Začátkem roku 2011 se Maďarsko jako země předsedající EU vyslovilo pro uvalení sankcí na Minsk a kladlo velký důraz na dodržování lidských práv. Maďarský velvyslanec v Minsku Ferenc Kontra, známý pro otevřeně projevující svou silnou opozici vůči Lukašenkovi, vyjádřil silnou kritiku vůči běloruským úřadům. Během projevu opozice 19. prosince 2010 byl milicí silně zbit. V roce 2011 běloruské úřady provokovaly manželku velvyslance a odhalily nahrávky, které ji ohrozily. Maďarský velvyslanec navrhl, že autorem skandálu, který narušil jeho soukromý život, byla běloruská tajná služba.
Konvergence zájmů.K dalšímu tání došlo již v roce 2013. Existují dva důvody. Za prvé, krize na Ukrajině, která vyvolala přetrvávající obavy o bezpečnost v regionu. Pro Bělorusko je to strach z možnosti „podobného“ zasahování z Ruska, z Maďarska – strach z osudu maďarské menšiny v Zakarpatí a strach z kolapsu Ukrajiny. Za druhé, představitelé Maďarska a Běloruska stále častěji představovali konvergentní názory na mezinárodní scénu, např. Pokud jde o ochranu státních zájmů a jejich vlastní nezávislost. V roce 2015 uvedla běloruská náměstkyně ministra zahraničí Alena Kupczyn maďarským novinám Magyar Hírlap, že Maďarsko a Bělorusko přispívají ke spolupráci mezi Evropskou unií a Eurasijskou unií. Podle jejího názoru Maďarský vůdce Viktor Orbán je v Bělorusku stále více oceňován za obranu národních zájmů i přes častou kritiku. Řád, soudržnost, charisma, vlastní názor, rozhodně sledující národní zájmy a neodolávající vnějšímu tlaku se rychle staly pouto maďarsko-běloruského politického sbližování. Podle Aleny Kupczynové si oba vůdci, kteří byli v Evropě kritizováni a obviněni z autoritářství a budování diktatur, plní své vlastenecké povinnosti. Hlavní podobností v sbližování byla tedy rostoucí podobnost politických názorů Alyaksandra Lukašenka a Viktora Orbána. rozhodně sledující národní zájmy a neodolávat vnějšímu tlaku se rychle stal pořadem především maďarsko-běloruského politického sbližování. Podle Aleny Kupczynové si oba vůdci, kteří byli v Evropě kritizováni a obviněni z autoritářství a budování diktatur, plní své vlastenecké povinnosti. Hlavní podobností v sbližování byla tedy rostoucí podobnost politických názorů Alyaksandra Lukašenka a Viktora Orbána. rozhodně sledující národní zájmy a neodolávat vnějšímu tlaku se rychle stal pořadem především maďarsko-běloruského politického sbližování. Podle Aleny Kupczynové si oba vůdci, kteří byli v Evropě kritizováni a obviněni z autoritářství a budování diktatur, plní své vlastenecké povinnosti. Hlavní podobností v sbližování byla tedy rostoucí podobnost politických názorů Alyaksandra Lukašenka a Viktora Orbána.
Historická návštěva Minsku. 5. června 2020 Maďarský premiér Viktor Orbán uskutečnil svou první historickou návštěvu v Minsku. Přes zuřící pandemii COVID-19 (v den návštěvy v Bělorusku bylo zaznamenáno více než 800 denních nemocí a celkem 49 000 nakažených), oba vůdci se osobně setkali (stojí za zmínku, že kvůli pandemii byla návštěva prezidenta Alexandra Lukašenka plánována na 3. dubna 2020 zrušena) v Lotyšsku). Viktor Orbán v atmosféře zájmových komunit uvedl, že jako první maďarský premiér, který uskutečnil oficiální návštěvu Běloruska (Viktor Orbán již uskutečnil soukromou návštěvu v Bělorusku, Brest, fotbalový zápas v roce 2018), je pro něj velkou ctí . Zdůraznil, že mezi oběma zeměmi neexistují žádné nevyřešené problémy nebo spory, nedochází k žádným politickým střetům zájmů a existuje vzájemný respekt. Dodal však, že současný stav vztahů,
Prezident Lukašenko označil Maďarsko za nejbližšího běloruského partnera v Evropské unii a poznamenal, že Maďarsko zaujímá konstruktivní postavení v rámci Severoatlantické aliance, se kterou Bělorusko stále více rozšiřuje svou spolupráci. Návštěva byla rozhodně symbolická a politická a kromě zdvořilostních gest obou stran se zaměřila na tři aspekty.
Nejdůležitější pro běloruskou stranu bylo prohlášení předsedy vlády Maďarska, ve kterém poznamenal, že je čas, aby Evropská unie zrušila všechny sankce uložené Bělorusku. Je nemožné rozvíjet iniciativu Východního partnerství, jejímž je Bělorusko členem, aniž by byly zrušeny sankce. Maďarská strana se navíc důrazně postavila proti jakékoli diskriminaci v otázkách souvisejících s rozvojem jaderné energie. Podle Maďarska se obě země staly terčem bezprecedentních pokusů o zabránění provádění suverénního práva na rozvoj mírových jaderných programů (v Maďarsku se na ruské straně staví dva nové energetické jednotky jaderné elektrárny Paks, proti nimž Rakousko protestuje; Litva protestuje v jaderné elektrárně Ostrowiec v Bělorusku).
Oba vůdci potvrdili, že nepřijímají pokusy o vyvíjení tlaku zvenčí. Podle jejich názoru některé západní země uplatňují svůj názor na jiné (na politické otázky nebo související s pandemií COVID-19), s nimiž Maďarsko a Bělorusko nesouhlasí. Pokud jde o situaci na Ukrajině, maďarský premiér zdůraznil, že jedinou nadějí na vyřešení tohoto problému je úplné provedení dohod z Minska, a role Běloruska při regulaci tohoto problému je významná.
Kromě politického rozměru návštěvy se rozhovory týkaly obchodu. Bylo konstatováno, že současný objem obratu 255 milionů USD rozhodně neodpovídá potenciálu obou zemí a byla deklarována touha zdvojnásobit. Viktor Orbán oznámil otevření maďarské banky úvěrovou linku ve výši 40 milionů EUR na financování spolupráce mezi běloruskými a maďarskými společnostmi. Účelem návštěvy bylo také urychlit maďarský debut maďarské letecké společnosti Wizzair v roce 2020. Maďarské orgány navíc přidělily 480 000. eur za obnovu katolické katedrály v Mogilevu a osvobozené běloruské občany od vízových poplatků.
Závěry. Návštěva maďarského předsedy vlády v Minsku byla velmi symbolická. Jejím hlavním poselstvím bylo zdůraznit vznikající maďarsko-běloruské společenství zájmů a veřejně zdůraznit nedostatek souhlasu s mezinárodní kritikou stále autoritářských systémů. Pro prezidenta Lukašenka je návštěva vůdce EU před volbami naplánovanými na srpen 2020 důležitým výrazem podpory. Díky tomu může běloruský vůdce ukázat, že není sám na mezinárodní scéně a že se provádí západní vektor v zahraniční politice. Viktor Orbán, obviněný z autoritářských tendencí, je pro Alexandra Lukašenka dokonalým partnerem. Maďarsko tedy aktivovalo východní politiku Evropské unie na úkor Polska a Litvy, zemí, které jsou v této otázce nejvíce náchylné. Nedostatek konfliktů a omezení na linii Minsk – Budapešť je dobrou perspektivou dalšího rozvoje především politických kontaktů. Běloruské orgány získaly nového spojence ve středu Evropy, což je v současné době obtížné (epidemiologicky, politicky a ekonomicky).
