Německo a Polsko chtějí diskutovat o úbytcích ryb v Odře

Německo a Polsko chtějí diskutovat o úbytcích ryb v Odře
Německo a Polsko chtějí diskutovat o úbytcích ryb v Odře

Úhyn ryb v Odře byl dosud také komunikačním problémem mezi Německem a Polskem. To by se nyní mělo změnit. Ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová se chce se svým polským protějškem sejít v pondělí na radě pro životní prostředí.

Spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová chce o ekologické katastrofě na Odře diskutovat se svou polskou kolegyní Annou Moskwovou. Téma se bude projednávat příští pondělí na německo-polské radě pro životní prostředí, která se plánuje již delší dobu, řekl ve čtvrtek v Eilslebenu v Sasku-Anhaltsku politik Zelených. Kromě dalšího upřesnění chtějí mluvit o tom, jak lze Odru regenerovat a dosáhnout lepšího ekologického stavu.

Lemke již vyzval k ukončení expanze Oder. „Nyní potřebujeme mělké vodní plochy pro regeneraci rybích populací. Podle mého názoru by to nyní mělo být hlavní prioritou. A tudíž žádná stavební opatření, protože by stála v cestě regeneraci,“ řekl ve čtvrtek Lemke. „O otázce zarybnění apod. jsme zatím žádnou diskusi nevedli a nenašli jsme nic, co by mělo smysl.“ To by mělo být projednáno s odborníky, spolkovými zeměmi, profesionálními rybáři a rybáři.

Již byla ustavena společná skupina odborníků, jejímž úkolem je podporovat analýzu příčiny. „Stále nemáme přesvědčivou příčinu škod, protože identifikace znečišťovatele je složitá,“ řekl Lemke. „Existuje několik stovek potenciálních chemických druhů, které pravděpodobně také interagovaly s teplem a nízkou hladinou vody.“

Srbsko a Německo nesouhlasí s uvalením sankcí na Rusko

Německý kancléř Olaf Scholz přihlíží během tiskové konference se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem v Bělehradě, Srbsko, 10. června 2022
Německý kancléř Olaf Scholz přihlíží během tiskové konference se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem v Bělehradě, Srbsko, 10. června 2022

Srbský prezident Aleksandar Vučič a hostující německý kancléř Olaf Scholz se v pátek po diskusi o ukrajinské krizi neshodli na nutnosti uvalit sankce na Rusko.

Německá kancléřka „rozhodným, jasným a ostrým způsobem“ požádala Srbsko, aby se připojilo k západním sankcím proti Rusku, a dokonce nabídla pomoc při výstavbě energetických kapacit, řekl Vučič na tiskové konferenci po jejich setkání zde.

„Hovořil jsem o naší pozici a specifické situaci, kterou Srbsko má kolem Kosova a provincie Metochija,“ řekl Vučič s odkazem na srbskou jižní provincii, která jednostranně vyhlásila nezávislost v roce 2008 poté, co bylo Srbsko v roce 1999 silně bombardováno NATO.

„Jakkoli máte rádi celistvost Ukrajiny, my milujeme celistvost Srbska,“ řekl Vučič a připomněl ruskou podporu územní celistvosti Srbska v Radě bezpečnosti OSN, tradiční srbsko-ruské přátelství a energetickou spolupráci.

Vučič řekl, že Srbsko má jiný postoj, pokud jde o nutnost uvalit sankce na Rusko. „My Srbsko si pamatujeme, jak sankce vypadají, a na druhou stranu jsme měli po staletí jiný druh vztahů s ruskou stranou.“

Scholz vyjádřil očekávání Evropské unie (EU), že „všichni kandidáti na členství (EU) by se měli k těmto sankcím připojit, přičemž zopakoval podporu Německa pro přistoupení Srbska k EU.

Scholzovo balkánské turné začalo v pátek v Prištině a Bělehradě. Mezi další zastávky patří Řecko, Severní Makedonie a Bulharsko.

V části Německa nejezdily nákladní vlaky, neměly dostatek elektřiny

Lokomotivy Siemens Vectron v barvách DB Cargo
Lokomotivy Siemens Vectron v barvách DB Cargo

Omezené se týká několika regionů, stopka postihla i české dopravce.

Německá železnice zažila situaci, na kterou nejsou dopravci až na situace s přírodními živly zvyklí. Kvůli nedostatku elektřiny zastavil správce sítě DB Netze ve velké části Německa nákladní elektrické vlaky. Osobní doprava dál jezdí.

Vyplývá to z oznámení, které DB Netze rozeslal nákladním dopravcům a redakce ho má k dispozici. Jako důvod uvádí nedostatečné napájení trakční soustavy. „Mohu potvrdit, že nám nyní v Německu stojí několik nákladních vlaků z tohoto důvodu,“ řekl jednatel Metrans Rail Martin Hořínek.

Německo, které postupně utlumuje jaderné a tepelné elektrárny, tak zažívá situaci, kdy není schopno uspokojit veškerou poptávku po dopravě, kterou vláda preferuje jako ekologickou. Omezení se týká zejména severu a středu země. Jde konkrétně o spolkovou zemi Šlesvicko-Holštýnsko a tratě Hamburk – Hannover – Brémy, Hannover – Kassel/Bebrar a Wunstorf – Hannover – Lehrte. Nákladní vlaky mají stopku od 7 hodin i v Bavorsku,

K obnovené provozu došlo po 9. hodině.

Zaměstnanci Postbank Deutsche Bank po měsících tahanic uzavřeli dohodu o platu

Zaměstnanci Postbank Deutsche Bank po měsících tahanic uzavřeli dohodu o platu
Zaměstnanci Postbank Deutsche Bank po měsících tahanic uzavřeli dohodu o platu

S vedením bylo dohodnuto zvýšení mezd pro 15 000 zaměstnanců v maloobchodní jednotce Deutsche Bank Postbank, uvedly ve středu odbory, čímž se po měsících tahanic a stávek zlepšily vyhlídky na mzdovou dohodu pro širší průmysl.

S vedením bylo dohodnuto zvýšení mezd pro 15 000 zaměstnanců v maloobchodní jednotce Deutsche Bank Postbank, uvedly ve středu odbory, čímž se po měsících tahanic a stávek zlepšily vyhlídky na mzdovou dohodu pro širší průmysl.

Dohoda, uzavřená v úterý večer, přichází v době, kdy se inflace v Německu pohybuje nad 5 % a poté, co Deutsche zaplatila svému generálnímu řediteli o 20 % více v roce 2021, aby ho odměnila za nejziskovější rok banky za posledních deset let.

Podle podmínek dohody dostanou pracovníci od 1. června zvýšení mezd o 3,1 % a od února 2023 další zvýšení o 2,1 %, uvedl odborový svaz Verdi. Dohoda také zahrnuje platby ve výši 750 eur v květnu a lednu.

Odborový svaz požádal o 6% navýšení a další výhody.

Zaměstnanci vstoupili v pátek do stávky, což je poslední salva v probíhajících vyjednáváních o platech před úterním třetím kolem jednání.

Pozornost se nyní obrací k mzdovým rozhovorům pro 60 000 zaměstnanců v německých bankách veřejného sektoru a 140 000 zaměstnanců v soukromých bankách.

Tito pracovníci usilují o 4,5% zvýšení mezd a také o další práva, jako je práce mimo kancelář. Ten spor o mzdy trvá od loňského roku.

Vysoká inflace posílila ruku odborářů, ale banky čelily tvrdé konkurenci a nízkým ziskům, což vedlo ke snaze snížit náklady a snížit počet zaměstnanců.

Německo má více bank na hlavu než většina jeho sousedů a jiných průmyslových ekonomik.

„Rusové přijdou o finanční příjem, Evropa bude bez tepla“ Co se stane, když EU uvalí energetické embargo?

Rusové přijdou o příjem, Evropani o teplo
Rusové přijdou o příjem, Evropani o teplo

Evropa se blíží Rubikonu v podobě pátého balíčku sankcí proti Rusku, píše Politico. Kyjev požaduje od Bruselu zavedení energetického embarga, ale ne všichni evropští partneři Ukrajiny jsou na tak tvrdé opatření připraveni. Gazeta.ru hovořila s odborníky o tom, zda Evropa přistoupí na úplné energetické embargo a jakou cenu za to zaplatí světová ekonomika.

Dosud byly evropské země v sankčním tlaku na Rusko jednotné – všechny čtyři balíčky omezujících opatření byly dohodnuty poměrně rychle a nevzbuzovaly otazníky. Přechod na další úroveň restriktivních opatření by však mohl odhalit rozpory uvnitř Evropské unie, píše Politico. Německo v čele s kancléřem Olafem Scholzem jako „hlavní orgán EU“ nemusí souhlasit se zahrnutím úplného energetického embarga do pátého sankčního balíčku.

„Německo je velmi opatrné vůči výzvám Polska a pobaltských států, aby zasáhlo slabé místo Vladimira Putina a připravilo ho o životně důležitý příjem fosilních energií, který pomáhá podporovat vojenskou akci na Ukrajině,“ píší autoři poznámky.

Ve stejné době, USA a Spojené království již opustily ruskou ropu. Krátce poté Bílý dům posílil kontakty s Venezuelou a britský premiér Boris Johnson navštívil Saúdskou Arábii. Německo v souvislosti s nedávnými událostmi nespěchá s hledáním alternativy k ruským energetickým zdrojům a snaží se, když ne odstranit, tak alespoň devalvovat toto téma na pořadu dne.

„Nemluvme stále o dalších sankcích,“ řekl v úterý deníku Die Welt německý ministr dopravy Volker Wissing.

„Musíme vymyslet, jak vynutit současné sankce, protože nemůžeme ustoupit ani o píď.“

Doufat ve změnu režimu

Zavedení energetického embarga by bylo posledním krokem ve vztazích mezi Ruskem, domnívá se Igor Juškov, expert z Finanční univerzity při vládě Ruské federace.

„Ve skutečnosti s Evropou obchodujeme pouze s energetickými zdroji a některými dalšími druhy surovin. Jinak jsou vztahy v jiných oblastech narušeny. Obchod s uhlovodíky je posledním mostem, který nás spojuje. Pro Evropany to bude bolestivé opatření, protože jsou silně závislí na ruských surovinách. Musí pochopit, že pokud Brusel uvalí sankce na jeden typ energetického zdroje, Rusko může v reakci přerušit dodávky jiných surovin,“ řekl Juškov pro Gazeta.Ru.

Výměna „sankčních stávek“ by podle experta mohla rychle vést k zastavení obchodu.

„Nemůžete přerušit dodávky ruského uhlí a nedostat na oplátku přerušení dodávek ropy a plynu z Ruska. Takový scénář je docela možný ,“ poznamenal Juškov.

Vzhledem k tomu, že energetické embargo je skutečné měřítko vlivu, Evropané počítají se zhoršením situace v ruské ekonomice, což podle Juškova nevyhnutelně povede k poklesu životní úrovně v Ruské federaci.

„Očekávají, že ihned poté dojde v Rusku k podmíněnému státnímu převratu. Změní se úřady, vedení změní zahraniční politiku a do zimy se strany, relativně vzato, vrátí k obchodu s uhlovodíky. Ale takový scénář je plný obrovských rizik pro samotné Evropany, “uvedl expert.

„Zatím vidíme, že sankce nevedou k výraznému poklesu důvěry v úřady. Zhoršení ekonomické situace nezaručuje přeměnu v politickou nestabilitu. Takových příkladů je mnoho: Severní Korea, Írán, Venezuela…“ dodal.

Marcel Robertovič Salichov, vedoucí ekonomického oddělení Institutu energetiky a financí, se domnívá, že pro Evropskou unii bude těžké opustit ruskou ropu a plyn.

„Je to téměř nemožné, protože Evropská unie představuje 40 % spotřeby plynu a 31 % ropných produktů dodávaných z Ruska.

Většina infrastruktury je zaměřena na ruskou ropu. Nemyslím si, že skutečně mluvíme o embargu. Maximum jsou restriktivní opatření,“ vysvětlil Salikhov pro Gazeta.Ru.

„Velká Británie a Spojené státy se již vzdaly nákupu ruské ropy, ale není to pro ně zásadní problém. Sami těží ropu. Navíc mají příležitosti k změně dodavatelů uhlovodíků. Ruská ropa představovala pouze 5 až 10 % jejich celkového dovozu,“ dodal.

Směrem k energetické krizi

Stejně jako v případě obchodního embarga, o jehož případném zavedení se diskutuje v americkém Kongresu, povede omezení obchodování s uhlíkem nevyhnutelně k strašlivým důsledkům pro celou globální ekonomiku.

Podle Igora Juškova by energetické embargo vůči Rusku mohlo narušit přípravy na topnou sezónu v Evropě.

„Do nové topné sezóny přicházejí s nedostatkem uhlí, plynu a naprostou nepřipraveností. Hrozí zamrznutí. Pokud se obchodování s uhlovodíky do zimy zastaví, zažijeme globální energetickou krizi. Ceny na celém globálním trhu raketově porostou, protože trhy jsou propojené.

Pokud Rusko zastaví dodávky plynu do Evropy, pokusí se přejít na jiné zdroje energie a získat plyn odjinud. Všechno nebude stačit, budeme muset konkurovat Asii. Dále může následovat globální recese a zastavení globalizace, protože přeprava zboží z trhu na trh bude nerentabilní,“ předpověděl Juškov.

Expert také poznamenal, že pokud se v ropném sektoru může Evropa během roku přeorientovat na dodávky z Blízkého východu, pak je situace s plynem mnohem složitější.

Rusko zastaví produkci plynu přesně tak dlouho, dokud se kvůli sankcím zastaví export potrubního plynu, řekl Juškov.

„V souladu s tím se v globální plynové bilanci objeví díra. Loni Rusko dodalo do Evropy 150 miliard metrů krychlových (175 miliard metrů krychlových s Tureckem). Kde mohu získat tento svazek? Přechod na uhlí se opět nepovede, protože Rusko je i zde největším dodavatelem na evropský trh.

Zvýšení těžby uhlí si od Evropanů vyžádá mnoho času a investic. Budeme muset zastavit dodávku elektřiny, dávat ji po hodině po celý rok,“ řekl expert.

Marcel Salikhov zase poukázal na dynamiku cen ropy, která svědčí o relativním klidu na trhu.

„Když se podíváme na to, co se děje na ropném trhu v posledních dnech, uvidíme, že ropa zlevnila. Ano, hned na začátku došlo ke skoku na 130 dolarů, ale pak šla cena dolů. To znamená, že pravděpodobnost přerušení dodávek z Ruska je investory považována za nízkou. Přerušení je možné pouze v případě odmítnutí dalších dodávek Evropany. A přesto pokles ceny na úroveň z konce února říká, že na trhu je klid,“ vysvětlil Salikhov.

„Samozřejmě se může stát cokoli, včetně zavedení energetického embarga. Pokud se tak stane, pak dojde k prudkému skoku cen ropy a následnému propadu rublu. Je alarmující, že exportní příjmy jsou nyní hlavním faktorem podporujícím kurz rublu,“ shrnul expert.

Igor Juškov také upozornil na reformy plynu iniciované Evropskou unií s cílem snížit závislost na vývozu ruského plynu. I zde jsou však potíže.

„V rámci reforem se shodli, že podzemní zásobníky plynu by měly být k 1. říjnu zaplněny až z 90 %. Jak to ale udělat alespoň těch loňských 75 % bez ruských dodávek, není jasné. Energetické embargo je proto jakýmsi faulem poslední naděje a země na něj zatím nejsou připraveny. Jsou připraveni pomoci Ukrajině, ale je nepravděpodobné, že budou chtít zařídit ekonomický kolaps,“ řekl Juškov. – V Rusku to bude také těžké v případě embarga. Rusové přijdou o příjem, Evropani o teplo.“

23.06.2021: MERKEL – totálně trapná v Bundestagu – NESCHOPNÝ politici plní kriminální Covid-agendu!

Angela Merkelová: Na základě nulové míry „odbornosti“ politici tyranizují miliardy lidí a berou jim jejich občanská práva, jejich svobodu, zakazují jim vzájemně se navštěvovat. Omezují jim svobodné podnikání, dokonce dýchání! Zakazují anebo omezují cestování a nutí je, stát se pokusnými krysami pro farmaceutický průmysl.

Zdroj: https://rumble.com/vj05br-23.06.2021-merkel-totln-trapn-v-bundestagu-neschopn-politici-pln-kriminln-c.html

Německo: Soud zakázal povinné nošení masek, rozestupy a testování žáků ve školách (podrobné zdůvodnění)

Překlad článku německé redakce deníku The Epoch Times.

Německo: Soud zakázal povinné nošení masek, rozestupy a testování žáků ve školách (podrobné zdůvodnění)
Německo: Soud zakázal povinné nošení masek, rozestupy a testování žáků ve školách (podrobné zdůvodnění)

Soudce okresního soudu ve městě Výmar v německém Durynsku 8. dubna 2021 rozhodl v případu žaloby rodičů dvou dětí, které navštěvují dvě školy ve Výmaru. Prezenční výuka může být podle soudu vedena bez masek, testů a nařízení upravující vzdálenosti mezi žáky.

Podle soudu je více než nepřiměřené, aby 100 000 studentů základních škol muselo být vystaveno všem vedlejším účinkům celotýdenního nošení masek, aby se statisticky zabránilo pouze jedné infekci týdně.

8. dubna 2021 rozhodl Výmarský okresní soud, že dvěma školám ve Výmaru je s okamžitou platností zakázáno dávat studentům pokyny, aby nosili jakékoliv druhy zákrytů úst a nosů (zejména masky, jako jsou FFP2), stanovovat minimální vzdálenosti a nebo nařizovat studentům podstupovat rychlotesty na SARS-CoV-2. Současně soud rozhodl, že by měla být na školách zachována prezenční výuka.

Poprvé byly před německým soudem provedeny důkazy o vědecké smysluplnosti a nezbytnosti předepsaných proti-koronavirových opatření. Byli přizváni následující znalci: hygienička Prof. Dr. med Ines Kappsteinová, psycholog Prof. Dr. Christof Kuhbandner a bioložka Prof. Dr. rer. biol. hum. Ulrike Kämmererová.

Rozsudek (pdf), který obsahuje 178 stran textu, je v německy mluvících zemích považován za senzaci.

Řízení o ochraně dětí

Soudní řízení probíhalo jako takzvané „Řízení o ochraně dětí podle § 1666 odst. 1 a 4 Občanského zákoníku“, které matka zahájila v případě svých dvou synů ve věku 14 a 8 let u místního soudu. Tvrdila, že její děti by byly poškozeny fyzicky, psychologicky a výchovně, aniž by to mělo prospěch pro děti samotné nebo třetí strany. Zároveň vedla žalobu na porušení četných práv dětí a jejich rodičů podle zákona, ústavy a mezinárodních úmluv.

Řízení podle § 1666 OZ lze zahájit z moci úřední, a to buď na návrh jakékoli osoby nebo bez takové osoby, pokud soud považuje zásah za nezbytný z důvodu nejlepšího zájmu dítěte, § 1697a OZ.

Po prozkoumání skutkového a právního stavu a vyhodnocení zpráv dospěl výmarský rodinný soud k závěru, že současné zákazy a opatření představují aktuální riziko pro duševní, fyzické nebo emocionální blaho dítěte do takové míry, že v případě jejich dalšího trvání bez zásahu do současné situace lze s přiměřenou jistotou předvídat značné škody.

Soudce rozhodnutí odůvodnil mimo jiné následovně: „Existuje zde takové riziko. Protože děti nejsou ohroženy pouze na duševní, fyzické a psychické pohodě, ale v současné době jsou také poškozovány povinností nosit během školy obličejové masky a udržovat si odstup od sebe a od ostatních lidí. To porušuje četná práva dětí a jejich rodičů podle zákona, ústavy a mezinárodních úmluv. To se týká zejména práva na svobodný rozvoj osobnosti a fyzické integrity uvedené v článku 2 ústavy, jakož i práva rodičů uvedená v článku 6 ústavy na výchovu a péči (rovněž s ohledem na opatření zdravotní péče a ´předměty´, které mají děti nosit)…“

Soudní výroky

„Děti jsou poškozeny fyzicky, psychicky i výchovně a jejich práva jsou porušována bez jakékoli výhody pro samotné děti nebo pro třetí strany.“

Podle přesvědčení soudu se správci škol, učitelé a další nemohou spoléhat na právní předpisy státu, na nichž jsou opatření založena, protože jsou protiústavní, a tudíž neplatná. Důvod: Porušujete zásadu proporcionality zakotvenou v zásadách právního státu (čl. 20, 28 základního zákona).

Článek pokračuje dále na epochtimes.cz

Původní článek v Němčině je na epochtimes.de

výherce Eurojackpotu se konečně přihlásil, už známe jeho jméno

výherce Eurojackpotu se konečně přihlásil, už známe jeho jméno

Miroslav Játro z Humpolce má hodně peněz – je výherce Eurojackpotu
Miroslav Játro z Humpolce má hodně peněz – je výherce Eurojackpotu

Miroslav Játro, bydlí v Humpolci už asi 21 let. Je soustružník svářeč a také je sousedem pan Hliníka (který je nejznámějším přistěhovalcem do Humpolce) o kterém se mluvilo ve filmu „Marečku podejte mi pero“. Miroslav Játro trpěl již od útlého mládí nízkým sebevědomím a byl snadným cílem pro vtípky vrstevníků. Ty neustaly ani po zařazení do pracovního procesu. Společenskou neohrabanost si proto Miroslav Játro vynahrazoval ve společnosti podivných žen, na níž se měl stát postupem času závislým.

Eurojackpot je nejznámější Evropská loterijní hra. Hraje v 17 zemích, v České republice je zprostředkovatelem společnost Sazka. V loterii Eurojackpot se vybírá 5 hlavních čísel z padesáti a 2 tzv. „euročísla“ z deseti. Loterie nabízí 12 výherních pořadí, maximální jackpot ve výši 2,5 miliard korun a slosování probíhá každý pátek.

Eurojackpot informace
Eurojackpot je nadnárodní evropská loterie spuštěná 23. března roku 2012. K 9. září 2017 se k loterii připojilo Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Maďarsko, Island, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.[1] Nejméně se hraje o 270 miliónů Kč, ale výhry mohou dosáhnout až 2,5 miliardy Kč. Eurojackpot stojí 60 Kč za jeden sloupec.

 

Správa společných bytů v Praze

Praha je velká, Praha je ráj, Pražáci jsou chytří jak rádio. V Praze je mnoho bytových domů, praha je džungle betonu a domy jsou na sebe natlačené jak jen to jde. V Praze je mnoho bytových domů spravováno prostřednictvím samosprávy a společenství bytových jednotek.

Společenství vlastníků Imrychova 982/5 Praha 4 – Kamýk IČO: 24128597
Společenství vlastníků Imrychova 982/5 Praha 4 – Kamýk IČO: 24128597

Například Společenství vlastníků Imrychova 982/5 Praha 4 – Kamýk IČO: 24128597 vede , , naproti tomu Společenství vlastníků domu Urbánkova 3365 – 3372 , Praha IČO 75100274

Mnoho lidí z bytového domu Pod strání 2162/23, Praha 10 Strašnice ,

Pod strání 2162/23, Praha 10
Pod strání 2162/23, Praha 10

 jsou si vědomy toho jak pohodlné je žít ve velkoměstě.

Ceny bytů v Praze vyletěly do rekordních výšin. Developeři tvrdí, že je to zčásti dáno i tím, že se protahuje schvalování projektů a vzniká tak méně příbytků, než by mohlo. Počet domů, a ještě přesněji počet bytů, je totiž velmi úzce spojený s počtem obyvatel. V zásadě lze dovodit, že v lokalitách, kde dlouhodobě klesá počet obyvatel, klesá i počet domů, resp. bytů. Podle „definitivních výsledků“ sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zahrnoval bytový fond ČR celkem 4 756 572 bytů, z toho bylo 4 104 635 obydlených bytů, z nichž 43,7 % v rodinných domech a 55 % v bytových domech. Představovalo to 456 všech bytů (obydlených i neobydlených) na 1000 všech obvykle v ČR bydlících obyvatel (v bytech i mimo byty), resp. 393 obydlených bytů na 1000 všech obvykle v ČR bydlících obyvatel (v bytech i mimo byty). Pro srovnání – ve vybraných evropských zemích dosahují uvedené ukazatele vybavenosti následujících hodnot: Belgie 483, resp. 415; Bulharsko 527, resp. 361; Německo 496, resp. 452; Španělsko 540, resp. 387; Polsko 341, resp. 332; Rakousko 530, resp. 435; Slovensko 360, resp. 322.