Mzdy, bonusy v eurech: komu mohou být poskytnuty a komu ne?

V případě práce v Maďarsku musí být plat stanoven a vyplácen v maďarských forintech, ale existují nějaké výjimky?

V TOMTO OHLEDU EXISTUJE ŘADA DALŠÍCH OTÁZEK, NAPŘÍKLAD TO, ZDA LZE BONUS POSKYTNOUT V EURECH, CO SE STANE, POKUD SE STRANY STÁLE DOHODNOU, ŽE ZAMĚSTNANEC OBDRŽÍ PLODY SVÉ PRÁCE V CIZÍ MĚNĚ, NEBO ZDA MOHOU BÝT NÁKLADY PŘEVOD PŘEVEDEN NA ZAMĚSTNANCE?

za práci v Maďarsku musí být plat stanoven a vyplácen v maďarských forintech
za práci v Maďarsku musí být plat stanoven a vyplácen v maďarských forintech

Je čím dál častější slyšet, že zaměstnavatel chce vyplácet mzdy v eurech, zejména mateřské společnosti se zahraničním vlastnictvím je vyzývají, aby platily domácí měně domácím dceřiným společnostem. Kromě výjimek stanovených v zákoníku práce (Mt.) to však není možné, mzdy musí být stanoveny a vypláceny v HUF. Současně neexistuje žádný výhradní důvod pro strany, aby sazbu zvýšení platu zaměstnance podmínily změnou forintového ekvivalentu dané měny. Mzdou rozumíme také základní plat, mzdový doplněk a další mzdové prvky. Bonus nebo provizi proto nelze vyplácet v cizí měně v rámci pracovního poměru.
Pokud by do pracovní smlouvy byla stále zahrnuta cizí měna, vedlo by to k neplatné dohodě týkající se této části smlouvy a místo toho automaticky vstoupí v platnost pravidlo, že mzda musí být stanovena a vyplácena v HUF. Přitom musí být cizí měna přepočtena na forintové částky na základě směnného kurzu MNB platného v době uzavření pracovní smlouvy a takto určená částka se v souladu se zákonem považuje za mzdu ve forintu.

Zdroj: https://www.hirmagazin.eu/munkaber-bonusz-euroban-kinek-adhato-es-kinek-nem

BROCAST #60 – Robert Šlachta

Přátelé, tak jsme zase zpět! První hostem v novém roce byl bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta.

Pokud to vidíte stejně, sdílejte

Šlachta - Třicet let pod přísahou Josef Klíma, Robert Šlachta

Policejní kariéra
Inspirován bratrem později nastoupil k policii, u níž sloužil dva roky do roku 1992 jako řadový policista na služebně v jihomoravských Pohořelicích. V roce 1992 pak přešel k Zásahové jednotce Policie ČR Správy Jihomoravského kraje. O tři roky později začal působit jako řadový policista v jednotce brněnské expozitury ÚOOZ. V roce 1998 povýšil na vedoucího oddělení zpracovávajícího drogovou trestnou činnost a v roce 2002 se stal vedoucím brněnské expozitury Národní protidrogové centrály.

Další povýšení následovalo v roce 2004, kdy odešel do Prahy jako zástupce ředitele pro výkon a trestní řízení Národní protidrogové centrály. Později se přesunul na místo zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování. V roce 2007 se stal velitelem roku Policie ČR.

Robert Šlachta

Robert Šlachta

Od ledna 2008 nahradil Jana Kubice na postu ředitele ÚOOZ. V této pozici čelil několika pokusům o odvolání. V roce 2009 se ho snažil neúspěšně sesadit úřednický ministr vnitra Martin Pecina. V roce 2011 zase čelil podezření, že varoval známého před zatčením. Šlachta obvinění jednoznačně odmítl a celou věc označil za snahu o diskreditaci jeho osoby i ÚOOZ.

Patrně nejkontroverznější akcí, kterou ÚOOZ pod jeho velením uskutečnil, byl v červnu 2013 zásah na Úřadu vlády ČR a na mnoha dalších místech, při kterém byli zatčeni mimo jiné i šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová a tři exposlanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa. Tzv. kauza Nagyová vedla i k pádu vlády Petra Nečase. V březnu 2014 pak Petr Nečas prohlásil, že Šlachta byl v době zásahu těsně před odvoláním, protože selhal v boji s černým obchodem s alkoholem, důsledkem čehož měla být metanolová aféra. Šlachta jeho slova odmítl s tím, že vláda neodvolává ředitele ÚOOZ a že boj s černým obchodem s alkoholem vůbec není věcná příslušnost ÚOOZ.

Robert Šlachta

Robert Šlachta

V souvislosti s plány na reorganizaci policejních útvarů, při které došlo ke sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality do jednotné Národní centrály boje proti organizovanému zločinu, požádal 10. června 2016 o uvolnění ze služby a odchod do civilu k 30. červnu 2016. Útvar po Šlachtovi dočasně vedl Milan Komárek, pak ÚOOZ jako samostatný orgán zanikl. V srpnu 2016 přijal nabídku na post náměstka generálního ředitele Celní správy ČR. Od 22. srpna byl zařazen na místo zástupce celního úřadu pro Pardubický kraj a od 1. září byl pověřen funkcí náměstka pro pátrání. V září 2019 však oznámil, že si ke konci listopadu téhož roku podal žádost o uvolnění ze služebního poměru. Důvody slíbil sdělit, až nebude ve služebním poměru. Zatím jen naznačil, že se nejednalo o nic společného s jeho působením u Celní správy ČR. Byla to prý směs toho, co se mu „pracovně i osobně dělo“. Na konci listopadu 2019 skutečně odešel do civilu. V následném rozhovoru uvedl, že k rozhodnutí ho vedla situace kolem zrušení ÚOOZ i následné dění kolem NCOZ.