Ve východním a severním Finsku nejvíce podporují pokračování chovu kožešinových zvířat v současné podobě

Ve venkovských obcích podporuje kožešinové farmy v jejich současné podobě 26 procent obyvatel. Ve velkých městech je podíl 11 procent, u zvířat informují Animalia a Oikeutta. Dnes je mezinárodní pátek bez kožešin.

Podle průzkumu zadaného organizacemi na ochranu zvířat podporuje současnou formu chovu kožešinových zvířat 15 procent Finů.
Podle průzkumu zadaného organizacemi na ochranu zvířat podporuje současnou formu chovu kožešinových zvířat 15 procent Finů.

Čtvrtina obyvatel venkovských obcí podporuje pokračování kožešinového chovu v jeho současné podobě a bez nových omezení i do budoucna, vyplývá z průzkumu veřejného mínění, který si nechala zpracovat organizace Animalia a organizace Právo na zvířata z Taloustikkusmas, zveřejněný v pátek ráno.

Ve městech s více než 50 000 obyvateli schvaluje kožešinový chov v jeho současné podobě 11 procent a 16 procent obyvatel ostatních měst.

Největší podpora pro pokračování kožešinového chovu v jeho současné podobě je ve východním a severním Finsku, nejméně v jižním Finsku.

Celkem 15 procent Finů podporuje chov kožešinových zvířat v jeho současné podobě. Počet se oproti loňskému průzkumu snížil o 2 procentní body.

Chov kožešinových zvířat v současné podobě nyní podporuje osm procent žen a 23 procent mužů.

Pokračování stávající formy denní péče akceptuje pět procent lidí ve věku 15–24 let, ve věku 65–79 let 22 procent.

Ve venkovských obcích si 28 procent dotázaných myslí, že kožešinový chov by měl být během přechodného období pěti nebo 15 let zakázán, aby stát finančně podpořil změnu zaměstnání kožešinových chovatelů. 42 procent si to myslí ve velkých městech a 32 procent v jiných městech.

Celkem 36 procent Finů si myslí, že by měl být v přechodném období zakázán chov kožešinových zvířat.

38 procent by naopak umožnilo pokračovat v chovu, pokud by zvířatům bylo nabídnuto výrazně více prostoru a možností realizovat jejich druhově typické chování.

„Zakotvení podobných požadavků na welfare do zákona ukončilo chov kožešin jinde, protože už není rentabilní. Stalo se tak například u chovu norků v Německu a chovu lišek ve Švédsku,“ říká v tiskové zprávě výkonná ředitelka Animalia Heidi Kivekäs . .

Druhý průzkum zadaný organizacemi se dotazoval na etické opodstatnění kožešinových farem.

60 procent Finů považovalo za špatné zabíjet zvířata pro jejich kožešinu. 35 procent plně nebo částečně souhlasilo s tvrzením „je přijatelné zabíjet hospodářská zvířata pro jejich kožešinu“.

Ve Švédsku 78 procent, v Estonsku 69, v Norsku 68 a v Dánsku 55 procent občanů považuje za špatné zabíjet zvířata pro jejich kožešinu.

Animalia a Oikeutta geimille jsou členy mezinárodní organizace Fur Free Alliance z Finska.

Otázky byly položeny různým vzorkům v různých časech v rámci sběru dat Telebus Ekonomického průzkumu. První průzkum probíhal od 30. října do 5. listopadu a jeho vzorek byl 1 004. Druhý průzkum probíhal od 11. listopadu do 19. listopadu a jeho vzorek byl 1 002 osob.

Cílovou skupinou rozhovorů je populace ve věku 15–79 let s výjimkou provincie Åland.

Dnes je mezinárodní pátek bez kožešin.

Putin bude rubly žádat asi i za obilniny, hnojiva, uhlí, ropu, kovy či dřevo

Ruský prezident Vladimir Putin
Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin stupňuje svoji hru vabank vůči Evropské unii a obecně Západu. Pravděpodobně totiž rozšíří okruh zboží, které Rusko bude ochotno „nepřátelským zemím“, včetně Česka, prodávat pouze za rubly.

Nyní se má opatření týkat plynu, Kreml jej však okruh dotčeného zboží patrně rozšíří o ropu, kovy, hnojiva, olejniny, uhlí, dřevo či obilniny. To je další problém pro české firmy a pro českou ekonomiku jako takovou. Česko totiž z Ruska ve velkém dováží kromě plynu a ropy také třeba právě kovy nebo chemické produkty, včetně hnojiv.

Jestliže by Rusko na platbě v rublech trvalo, což se zatím jeví jako pravděpodobné, Česko by muselo buď přistoupit na platby v rublech, nebo jít s Ruskem – jako zbytek EU – do třeba i léta trvajících sporů. Jde totiž o porušení smluv.

Druhá možnost znamená nejen soudní spory, ale zřejmě také přerušení dodávek. Tedy vážný problém pro již nyní těžce zkoušenou českou ekonomiku. Výpadek v dodávkách společně s růstem nákladů a inflací může vést v krajním případě k citelnějšímu ekonomickému propadu a k propuštění stovek tisíc lidí v ČR už v horizontu 24 měsíců.