Výzkum univerzit v Pise, Parmě, Gentu (Belgie), Cornell (USA) a Nanjing (Čína) porovnává názory lidí na nové potraviny.
ŘÍM – Podle průzkumu jsou spotřebitelé, kteří nejvíce akceptují zařazení jedlého hmyzu do svého jídelníčku jsou muži a mládež. Zpráva pochází ze studie zveřejněné v časopise Plos One a provedené univerzitami v Pise, Parmě, Gentu v Belgii, Cornellu ve Spojených státech a Nanjingu v Číně. Výzkum byl proveden prostřednictvím průzkumu provedeného v únoru a březnu 2022 na vzorku přibližně 3 000 lidí v pěti různých zemích (Belgie, Čína, Itálie, Mexiko a Spojené státy americké) s různou úrovní gastronomické kultury spojené s konzumací hmyz.
ČTI TAKÉ: Bude hmyz potravou budoucnosti?
„Jedná se o první studii, která srovnává několik zemí na různých kontinentech – vysvětluje Simone Mancini, výzkumník na Katedře veterinárních věd Univerzity v Pise – data shromážděná využíváme pro výzkum a publikace, které stále probíhají, jde o velmi užitečné pro každého, kdo se zabývá marketingem v tomto sektoru“.
ČTI TAKÉ: VIDEA | Klip Barilla o hmyzí mouce vyvolává společenské kontroverze
Výsledky průzkumu ukázaly, že pohlaví je hlavním faktorem ovlivňujícím míru akceptace konzumace hmyzu, přičemž největší odmítnutí je v Itálii (asi 85 % žen a 75 % mužů) a nejméně v zemích, jako je Mexiko (asi 46 % žen a 15 % mužů) a Číny (asi 62 % žen a 50 % mužů), kde je entomofágie kulturně akceptována. V zemích, kde je predispozice k zařazení hmyzu do jídelníčku nižší, konkrétně v Itálii a Belgii, je nižší věk faktorem, který pozitivně predisponuje ke konzumaci hmyzu. Konečně, s ohledem na všech pět zemí, přijetí zpracovaného hmyzu, například v mouce, bylo vždy vyšší než celého.
„Větší sklon ke konzumaci hmyzu u populace mezi 18 a 41 lety ve srovnání s populací nad 42 let lze vysvětlit zvědavostí mladších lidí na nové potraviny a větší citlivostí vůči otázkám souvisejícím s udržitelností potravin – říká Mancini – obecně. pokud jde o Itálii, výsledky částečně potvrzují, že Italové jsou méně připraveni zařadit tyto nové potraviny do svého jídelníčku, ale také ukazují, jak jiné evropské nebo západní země již tyto bariéry překonaly a jsou připraveny skočit na trh“ .
Za Univerzitu v Pise se studie zúčastnila také profesorka Roberta Moruzzo z katedry veterinárních věd spolu se Simone Mancini.
