V Severním Irsku už protestantismus není hlavním náboženstvím. Historický zvrat v této britské provincii poznamenané mezináboženskými konflikty.
Severní Irsko, pošramocené desetiletími mezikomunitního násilí, se zrodilo před 101 lety s geografickým rozdělením, které tam zajistilo protestantskou většinu, a tedy moc unionistů, zastánců náklonnosti ke Spojenému království. Ve zbytku ostrova, nyní Irské republice, jsou katolíci většinou.
Nyní se 42,3 % populace identifikuje jako katolíci, ve srovnání s 37,3 % jako protestantské nebo jiné křesťanské náboženství, podle výsledků tohoto sčítání, které zveřejnila Severoirská statistická a výzkumná agentura. Při posledním sčítání lidu v roce 2011 se 45 % obyvatel hlásilo ke katolickému vyznání a 48 % k protestantskému nebo jinému křesťanskému náboženství, což je rozdíl již mnohem menší než před deseti lety. V roce 2001 uvedlo 53 % obyvatel, že jsou protestanti, 44 % katolíci.
Výzvy k větší rovnosti mezi protestanty a katolíky – většinou ve prospěch znovusjednocení s Irskou republikou – byly jedním z prvních zdrojů násilí v rámci „Problémů“. Tato tři desetiletí konfliktů si vyžádala 3 500 mrtvých a skončila Velkopáteční dohodou v roce 1998, která zavedla sdílení moci mezi komunitami.
Referendum je opět v centru pozornosti
Výsledky sčítání tak mohly rychle vrátit na stůl otázku referenda o nezávislosti a znovusjednocení provincie s Irskou republikou. Už v květnu poprvé v komunálních volbách zvítězili nacionalisté Sinn Féin, bývalé politické odnože polovojenských jednotek IRA a příznivců znovusjednocení. A pokud má Sinn Féin nyní většinu v Belfastu, průzkumy ji umisťují na vrchol volebních záměrů v Irské republice, kde jsou parlamentní volby naplánovány na rok 2025.
Před výsledkem se unionisté snažili bagatelizovat, co by katolická většina znamenala, pokud jde o to, zda se bude konat referendum o nezávislosti. Ale podle dohody z Velkého pátku musí britský ministr pro Severní Irsko uspořádat referendum, „pokud se mu zdá pravděpodobné, že by většina voličů vyjádřila přání, aby Severní Irsko již nebylo součástí Spojeného království“.
Rozdělení mezi protestanty a katolíky skrývá rozmanitost názorů: strana Aliance, třetí politická síla provincie, je podporována střední třídou obou komunit a hájí myšlenku statu quo a zaměřuje se na hospodářský růst. Otázka ze sčítání lidu se také ptá respondentů, k jaké národní identitě se hlásí: 31,8 % se cítí „pouze Brity“, což je prudký pokles oproti stavu před deseti lety, kdy jich bylo 40 %. Zároveň se 29,1 % cítí pouze jako Ir a 19,7 % tvrdí, že pouze jako Severní Ir.
Brexit stále blokuje vládu
Od května blokuje hlavní unionistická strana DUP severoirskou exekutivu a odmítá se dělit o moc se Sinn Féin, dokud se nezmění ustanovení po Brexitu platná v provincii. Podle DUP tato ustanovení, která fakticky zavádějí celní hranici mezi Severním Irskem a Velkou Británií, ohrožují integritu Spojeného království. Britská premiérka Liz Truss, která byla v té době hlavní diplomatkou, ve snaze uklidnit napětí představila zákon, který jednostranně upravil ustanovení dohody o brexitu s rizikem, že si odcizí Evropskou unii, která hrozila obchodní válkou. .
Mezitím nový britský ministr pro Severní Irsko Chris Heaton-Harris vyzval unionisty, aby se vrátili do místního shromáždění do 28. října, jinak by mohly být vypsány nové volby.