Biden a Bolsonaro absolvovali první vzájemné setkání. Mluvili i o volbách

Americký prezident Joe Biden (vpravo) a brazilský prezident Jair Bolsonaro během summitu Amerik.
Americký prezident Joe Biden (vpravo) a brazilský prezident Jair Bolsonaro během summitu Amerik.

Americký prezident Joe Biden a brazilský prezident Jair Bolsonaro absolvovali ve čtvrtek v Los Angeles své první vzájemné setkání. Jednou z témat rozhovoru byly i prezidentské volby v Brazílii naplánované na letošní rok.

Biden pochválil brazilskou demokracii, která je „plná života“, i volební instituce v této jihoamerické zemi. Bolsonaro sám připomněl prezidentské volby, které se mají v jeho zemi konat letos v říjnu. „Přejeme si upřímné, čisté, transparentní, ověřitelné a spolehlivé volby,“ řekl v portugalštině. Dodal, že do úřadu se dostal prostřednictvím demokracie a vyjádřil přesvědčení, že i jeho odchod bude pomocí takových prostředků.

Biden a Bolsonaro jednali v Los Angeles, kde se v těchto dnech koná summit Amerik. Tito dva prezidenti dosud ještě vzájemné setkání neabsolvovali a ani spolu nemluvili.

Bolsonaro v amerických prezidentských volbách v listopadu 2020 podporoval bývalého prezidenta Donalda Trumpa USA a byl jedním z posledních světových lídrů, kteří Bidenovi pogratulovali k vítězství, připomíná AP.

Americký a Brazilský prezident dnes vyjádřily své rozdílné názory na to, jak zachovat Amazonské pralesy, píše agentura EFE.

Spojené státy a jejich spojenci odhadují cenu konfliktu s Ruskem

Spojené státy a jejich spojenci odhadují cenu konfliktu s Ruskem
Spojené státy a jejich spojenci odhadují cenu konfliktu s Ruskem

Na středu a čtvrtek 15. a 16. června jsou v Bruselu plánována jistě osudová setkání pro vývoj rusko-ukrajinského konfliktu. Spojené státy a jejich spojenci se rozhodnou, zda uskuteční větší dodávky těžké výzbroje do Kyjeva. Pokud bychom vsadili na zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, síla ukrajinské armády by rostla a ta by mohla znovu získat strategickou iniciativu. Zvýšilo by to však také pravděpodobnost přímé konfrontace mezi Ruskem a NATO.

Belgická metropole uspořádá dvě velké mezinárodní akce současně. V sídle NATO se bude konat setkání ve formátu Ramstein pod vedením šéfa Pentagonu Lloyda Austina, což je mezinárodní vojenská podpůrná skupina pro Ukrajinu, za účasti 40 hlav států.

Brusel bude také ve středu a ve čtvrtek hostit zasedání Rady ministrů obrany NATO. Před týdnem mělo být hlavním tématem přistoupení Švédska a Finska. Po návštěvě generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v těchto dvou zemích ale připustil, že k jejich integraci do Aliance možná na madridském summitu na konci června nedojde. A to kvůli neochotě Turecka. Alianci se zatím nepodařilo dohodnout na zrušení svého veta proti členství Stockholmu a Helsinek a není prokázáno, že tento problém bude v krátkodobém horizontu vyřešen. Proto bude na Radě ministrů NATO a na zasedání Ramstein 3 v popředí pomoc Ukrajině,

Předchozí setkání ve formátu Ramstein (tak pojmenované podle názvu americké základny v Německu, kde se 26. dubna konalo první takové setkání) bylo ve znamení důležitých dohod. Dvacet zemí souhlasilo s tím, že Ukrajině dodá nejen lehké, ale i těžké zbraně. Ani v americkém Kongresu nebyla ohledně těchto dodávek taková jednomyslnost. Od 23. května, od data Ramstein 2, začala Ukrajina dostávat zbraně, na které se dříve nemohla spolehnout. Byly mu přiděleny například protilodní rakety Harpoon, schopné vážně zkomplikovat činnost ruské černomořské flotily. Kyjevské arzenály obdrží vícenásobné raketomety HIMARS a M270 (LRM). L‘ největší dosavadní pomocí ukrajinské armádě je předání 108 houfnic M777. Podle některých zpráv právě to umožňuje Ukrajině útočit na cíle v Doněcku.

Podle zprávy zveřejněné Kongresem USA jen Spojené státy kromě milionů munice poskytly Ukrajině 6 500 protitankových střel Javelin, 20 000 raketometů AT4, 1 500 střel Stinger, 7 500 pěchotních zbraní, drony nepostradatelné v současných podmínkách (Phoenix Ghost a Switchblade, celkem více než 800 kusů) a obrněné transportéry M113 (asi 200 vozidel), vrtulníky Mi-17 (20 letadel), stovky obrněných vozidel Humvee, nemluvě o čtyřech HIMARS s doletem 80 km.

Ukrajina a zastánci tvrdé politiky vůči Rusku však tuto pomoc považují za důležitou, ale nedostatečnou. Zejména proto, že neexistují žádná zákonná omezení pro zvýšení dodávek, alespoň ve Spojených státech. Ta schválila zákon o půjčce a pronájmu, který dává prezidentu Joe Bidenovi právo dodávat Ukrajině prakticky cokoli, o co požádá. Záleží jen na politické vůli amerických spojenců a logistice, která zahrnuje výměnu těchto spojenců za zbraně, které předávají Ukrajincům.

Ukrajina si také udělala nároky na NATO. Poradce ukrajinského prezidenta Mykhaïlo Podoliak považoval za užitečné je zopakovat a konkretizovat před Ramstein 3. Kyjev podle něj očekává 1000 houfnic ráže 155 mm, 300 LRM, 500 tanků, 200 obrněných vozidel a 1000 dronů. Jinými slovy, žádá o desetinásobnou podporu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačuje, že nadcházející aktivity (nejen ve vojenských otázkách, ale i v rámci EU) vidí jako způsob, jak se „domluvit“ s „kompromisní stranou“ v EU – l Itálie, Francie a zejména Německo . Ten má velkou flotilu tanků. Kyjev doufá, že Berlín nakonec bude souhlasit s jeho sdílením, pokud německý kancléř Olaf Scholz a jeho vláda rozhodnou, že „nemůžeme kolísat mezi Ukrajinou a Ruskem“ a musíme si vybrat „stranu pravdy“, řekl Zelenskyj v prohlášení. rozhovor se ZDF .

USA mění svou strategii pro ruskou ropu: povolit, ale omezit příjmy

Americká ministryně financí Janet Yellenová
Americká ministryně financí Janet Yellenová

Američtí lídři stále častěji říkají, že ruská ropa by měla i nadále proudit na světový trh, ale její cena byla omezena, aby se snížily raketově rostoucí ruské energetické příjmy.

„Chceme, aby ruská ropa i nadále proudila na světové trhy, abychom zastavili růst globálních cen ropy a zabránili prudkému nárůstu, který by mohl vyvolat globální recesi,“ řekla dnes ministryně financí Janet Yellenová na slyšení v Senátu USA. . Spojené státy podle ní čelí neudržitelné míře inflace kvůli změnám v dodavatelských řetězcích během pandemie a problémům se zásobováním trhů s ropou a potravinami kvůli situaci na Ukrajině.

Ve Spojených státech cena benzinu a motorové nafty láme historické rekordy už více než měsíc. Washington proto prosazuje, aby ruská ropa nadále proudila, ale příjmy Ruska z ropy musí být omezeny, dodal americký ministr financí.

Již dříve učinil podobné prohlášení prezident Joe Biden . „Máte problém, který se objevil nyní, když se Evropa rozhoduje, že dále omezí nákupy ruské ropy. Aktivně se uvažuje o tom, co se dá udělat, možná i koupit ropu, ale za omezenou cenu,“ odpověděl na novinářovu otázku prezident USA.

V Evropě také prosazovali omezení příjmů z prodeje energetických zdrojů a část prostředků „vyčlenili“ pro Ukrajinu. Zatím však USA a Kanada již zavedly zákaz dovozu ropy a ropných produktů z Ruska a Evropa koncem roku uvalí embargo na palivo a suroviny dodávané po moři.

Rusko neprodá nic se ztrátou, komentoval Dmitrij Peskov , tiskový tajemník ruského prezidenta, prohlášení Joea Bidena .

„To jsou ekonomické problémy. Faktem je, že stále přetrvávají logistické problémy, které vedou k destabilizaci globálního energetického trhu. V každém případě je tedy vše regulováno trhem, a to i přes umělé potíže, které sankce vyvolávají. Ale Rusko samozřejmě neprodá nic se ztrátou, v každém případě někde poptávka klesne, někde se zvýší, toky se přesměrují, hledají se nejvýhodnější podmínky,“ řekl mluvčí Kremlu.

Experti Bloombergu spočítali, že v roce 2022 Rusko vydělá rekordních 285 miliard dolarů na exportu ropy a plynu – o 20 % více než loni.