Nadcházející prezidentské volby v Bělorusku budou po roce 1991 jednou z nejdůležitějších v historii této země. Budou doprovázeny zvláštními okolnostmi, včetně pandemie COVID-19, jedinečná co do rozsahu a účinků, zdlouhavým sporem s Ruskou federací o integračním plánu v rámci státu Unie a pravidlech prodeje ropy, ale také o bezprecedentní činnosti běloruské opozice. Mimořádně nízká sociální podpora úřadujícího prezidenta ve spojení s narůstajícími problémy v domácí a zahraniční politice může přinést dalekosáhlé změny v „poslední diktatuře v Evropě“.
V náručí „bratrského národa“. Od konce roku 2018 Ruská federace zintenzivnila své úsilí o prohloubení integrace Běloruska a Ruska do státu Unie, které se setkalo s nejasným postojem prezidenta Alexandra Lukašenka a jeho doprovodem. Na jedné straně Bělorusko neodmítlo ruské požadavky, zúčastnilo se vyjednávání a učinilo určité ústupky. Na druhé straně prezident Lukašenko učinil kousavá prohlášení o ruských úřadech a samotném prezidentovi Vladimirovi Putinovi a obratně se vyhnul jednoznačným prohlášením a konkrétním rozhodnutím týkajícím se provádění společně vypracovaných plánů integrace ( „Poznámky IEŚ“, č. 104). Odpor proti ruskému tlaku způsobil, že část běloruské společnosti viděla prezidenta Lukašenka jako garant nezávislosti státu. Někteří z nich také pochopili, že Bělorusko sjednává smlouvy o dodávkách tvrdého plynu a ropy. Za účelem zlepšení své vyjednávací pozice se Bělorusko pokusilo diverzifikovat směr zásobování ropou ( „IEŚ Comments“, č. 196 ).
V obtížné době mohl Alyaksandr Lukašenko počítat s pomocí, včetně Čína, Kazachstán, Ázerbájdžán, Ukrajina, Litva, Spojené státy, Maďarsko a Polsko. Tímto způsobem Bělorusko prokázalo Rusku, že není izolované a že může počítat s podporou jiných zemí. Rozhodla však o zásadním obratu v zahraniční politice, pouze naznačila tuto možnost a diverzifikaci považovala za nástroj při jednáních s Kremlem. Průlom nastal až v dubnu, kdy Rusko výrazně ustoupilo a souhlasilo s obnovením dodávek ropy ve velkém měřítku. Běloruské hospodářství je však silně ovlivněno dopady sporu s Ruskem. Zasáhly to také nízké ceny uhlovodíkových surovin, protože snižují konkurenceschopnost běloruské produkce v zahraničí a výrazně snižují ziskovost vývozu. Hospodářské zpomalení také zhoršila pandemie COVID-19, a velmi skromné programy státní podpory nebyly schopny zmírnit její účinky. Podle odhadů nezávislých odborníků z Carnegieho centra v Moskvě se běloruský HDP meziročně snížil o 4 až 5%.
COVID-19 jako katalyzátor změny v Bělorusku . Pandemie COVID-19 je v současnosti důležitým faktorem určujícím vnitřní situaci v Bělorusku. Nezodpovědný přístup k epidemii, nepřesné vtipy o rizicích s tím spojených, zakrývání skutečného rozsahu rychle rostoucího počtu případů a úmrtí a nedostatečná příprava zdravotnictví zdůraznily neefektivnost a anachronismus běloruských orgánů a zvýšily neochotu a nedůvěru běloruské společnosti ve správu a samotného prezidenta ( „komentáře IE) „, Č. 180). Útlak režimu, potlačující všechny formy kritiky, byl také velmi důležitý, protože byl poprvé pozorován ve větším měřítku v souvislosti s uspořádáním přehlídky Dne vítězství 9. května a v současné době je spojen s prosazováním prezidentských voleb podle scénáře Alexandra Lukašenka.
Mimo jiné byla odhalena frustrace společnosti při sbírání podpisů pro volební seznamy opozičních kandidátů, zahájené 21. května 2020. Ti, kteří se chtěli přihlásit, seřadili, akce byla doprovázena protivládními demonstracemi. Dne 29. května byl zatčen známý běloruský opoziční bloger Siarhei Cichanouski, který neměl povoleno zaregistrovat svou kandidaturu, a proto podpořil kandidaturu jeho manželky Svetlany Cichanousky. V reakci na protesty úřady začaly zatýkat aktivisty a aktivisty volebního personálu. Během nich byly zabaveny volební seznamy. Celkem bylo zatčeno několik desítek lidí. Alyaksandr Lukašenko ostře kritizoval demonstranty a obviňoval je, že chtějí destabilizovat stát a snaží se v Bělorusku vyprovokovat „Maidana“.
Spojené státy, Evropská unie a Spojené království podepsaly dne 3. června 2020 společné prohlášení, ve kterém se obrátily na běloruské orgány, aby zajistily svobodu tisku a shromažďování občanů, a vyjádřily znepokojení nad zadržováním pokojných demonstrantů a novinářů. Signatáři se zmínili o zlepšení běloruských vztahů se Západem a vyjádřili naději na pokračování tohoto procesu.
Noví kandidáti. Jedinečné budou také prezidentské volby naplánované na 9. srpna v Bělorusku, protože kandidáti budou moci soutěžit s Alexandrem Lukašenkem. Nejzávažnějším opozičním kandidátem je známý ekonom a filantrop Wiktar Babaryka, od července 2000 předseda představenstva belgicképrombanky, běloruské pobočky společnosti Gazprom Gazprombank. Waleryj Cepkała, vědec, běloruský diplomat (včetně bývalého velvyslance Běloruska ve Spojených státech), vládní úředník (náměstek ministra zahraničních věcí v letech 1994–1997) a tvůrce úspěchu běloruského parku špičkových technologií, kde děkuje jeho Byly vytvořeny nové běloruské vlajkové výrobky pro vývoz, jako například Viber nebo World of Tanks. Oba již shromáždili přes 100 000 podpisy ve volebních seznamech,
Wiktar Babaryka získal velkou popularitu díky kritice tajné povahy integračních jednání v rámci Unie. V hlasitém rozhovoru pro Navina.by ze dne 25. května 2020 výslovně zdůraznil, že by běloruská suverenita neměla být s nikým vyjednána a že zahraniční politika musí být vyvážená a více vektorová, podle slavného prohlášení anglického diplomata Lorda Palmerstona: „Nemáme věční nepřátelé nebo stálí přátelé. Naše zájmy jsou trvalé a věčné. “ Babaryka podporuje státní transparentnost, zajišťuje oddělení pravomocí, právní stát a hospodářské reformy. Na druhé straně zdůrazňuje, že Ruská federace je hlavním hospodářským a politickým partnerem Běloruska a že není možné rychle přejít Bělorusko na spolupráci s Evropskou unií, Čína nebo Střední východ. Nepřímo kritizuje běloruskou strategii boje proti pandemii a výstavbě jaderné elektrárny v Ostrowiec.
Waleryj Cepkała podporuje dalekosáhlou demokratizaci státu, modernizaci administrativního aparátu a radikální ekonomickou reformu – tento postoj je spojen s jeho zkušenostmi ředitele běloruského parku špičkových technologií. Podporuje výrazné zvýšení výdajů na vzdělávání, vědu a inovace, jakož i podporu perspektivních začínajících podniků na úkor neefektivních státních podniků. Otevřeně podporuje privatizaci a zahraniční investice.
Podle průzkumu, který provedl 20. května 2020 běloruský nezávislý portál Tut.by, kterého se zúčastnilo 25 349 respondentů, získal prezident Lukašenko 5,5% hlasů, Viktar Babaryka 55%, Svetlana Cichanouska 14,7% a Waleryj Cepkała 13, 3%. V důsledku toho 2. června ředitel Sociologického ústavu Běloruské národní akademie věd Gennadij Korshunov uvedl, že sociologický výzkum politických preferencí občanů v souladu s ustanoveními z roku 2002 vyžaduje souhlas institutu. To de facto znamenázákaz zveřejňovat podobné online průzkumy pod bolestí vysokého trestu. Zároveň nový ministr informací Ihar Łucki (od 4. června 2020) uvedl, že činnost ministerstva by se omezila na přizpůsobení činnosti hromadných sdělovacích prostředků s cílem poskytnout přístup k spolehlivým znalostem běloruské politiky a chránit veřejnost před informacemi, které „poškozují“ vy. “
Propuštění vlády a jeho důsledky. Dne 3. dubna se prezident Lukašenko rozhodl propustit současného předsedy vlády Siarhei Rumase, bývalého spolupracovníka Viktara Babaryky v Belgazprombank a některých členů vlády. Rumas vystřídal Raman Hałouczenka, absolvent prestižní „kovárny ruských diplomatů“ MGIMO, vč. bývalý velvyslanec Běloruska ve Spojených arabských emirátech (v letech 2013–2018) a od srpna 2018 předseda Státního vojenského a průmyslového výboru RB. Jak sám prezident poznamenal, účelem změn bylo „zvýšit důvěru voličů“ k moci. Lukašenkovo rozhodnutí připomíná činy Vladimíra Putina – propouští Dmitrije Medveděva a nahrazuje ho technokratem Michaila Mishustina. Kromě snahy o zlepšení klesajících hodnocení může být cílem prezidenta také snaha o zahřátí vztahů s Ruskou federací prostřednictvím osobních kontaktů nového předsedy vlády, jakož i posílení siloviki, jejíž loajalita bude v průběhu mimořádně obtížné volební kampaně zásadní.
Závěry .Zhoršující se ekonomická situace a rychle rostoucí počet lidí nakažených koronaviry vedly Alexandra Lukašenka k urychlení prezidentských voleb o šest měsíců. Běloruské orgány jsou si vědomy, že mimořádné okolnosti organizace voleb mohou přispět k porážce stávajícího prezidenta. Postoj Ruské federace a jimi kontrolovaná média, která jsou v Bělorusku široce dostupná, bude mít na průběh volební kampaně velký dopad. Na jedné straně by odstranění politiky, který nedávno podrážděl Kreml svými prohlášeními a rozhodnutími, mohlo urychlit proces politické a ekonomické podřízenosti Běloruska. Na druhé straně by tento krok vytvořil precedens s nepředvídatelnými důsledky. Oba hlavní konkurenti Lukašenkovy deklarovali svou touhu po dalekosáhlé demokratizaci státu. Nemáme úplné znalosti o prostředích, které stojí za kandidaturou Babaryka a Cepkała, ale pokud skutečně hodlají liberalizovat politický systém v Bělorusku během probíhající ústavní reformy v Rusku a výrazně posílit kompetence prezidenta na úkor parlamentní a soudní moci, může být z hlediska pohled na kontinuitu moci Vladimíra Putina a jeho okolí.
Volby budou vážnou zkouškou pro běloruské orgány, ale také pro běloruskou občanskou společnost. Jak víte, Alyaksandr Lukašenko může využít všech dostupných prostředků k tomu, aby zasáhl do volebního procesu, od podkopávání integrity shromažďování podpisů pro kandidáty, prostřednictvím vymáhání práva a použití síly k falšování výsledku voleb. Odhodlání prezidenta lze prokázat působením úředníků Státní kontrolní komise, kteří 12. června vstoupili do sídla Belgazprombank a zatkli 15 jejích zaměstnanců, včetně blízkých spolupracovníků Babaryky. Během prohlídek byly zabaveny peníze a položky v hodnotě 4 milionů dolarů. Zatčený je obviněn z praní špinavých peněz a daňových úniků. Lukašenko nazval Babaryku „průměrným mužem“ a navrhl že jeho spolupracovníci z banky svědčili proti němu. Zainteresovaná osoba odpověděla, že jednání běloruských orgánů není jen pokusem „zastrašit“, ale také „převzetím bandity“, což je v rozporu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními dohodami.
Běloruská opozice je motivována ke změně, což je povzbuzováno mimo kontrolu pandemií COVID-19 a obtížnou ekonomickou situací. Nadcházející prezidentské volby mohou být jednou z posledních možností demokratického definování geostrategické pozice Běloruska v globálním měřítku pro nadcházející roky.
