Je zajímavé, že běloruští pohraničníci také používají baterky k oslepnutí polských pohraničníků, když tlačí nelegální migranty přes hranice do Polska z Běloruska.

Polsko nyní čelí boji na dvou frontách na svých západních a jihovýchodních hranicích proti nelegální migraci.

German police using their flashlights in an attempt to blind a Polish Citizens Patrol that’s guarding the Polish-German border from the German police trying to push illegal migrants across the border into Poland.

Interestingly, Belarusian border guards also use their flashlights… pic.twitter.com/l7bFXrCFq4

— Visegrád 24 (@visegrad24) July 8, 2025

Německá policie ruší signály letících Polských dronů na Polském území

German police are jamming the signal of a Polish drone flying on the Polish side. pic.twitter.com/xVhlgBjCAM

— Based Poland (@Poland_Based) July 7, 2025

V rámci svého průmyslového plánu „Green Deal“ chce EU podpořit domácí výrobu klíčových technologií, jako jsou solární panely, větrné turbíny a tepelná čerpadla, s cílem snížit závislost na Číně, která v současnosti představuje téměř 80 % celosvětového solární výroba.

Do roku 2030 chce Evropská komise dosáhnout toho, aby se 40 % evropské poptávky po solárních panelech vyrábělo v Evropě spolu s dalšími klíčovými technologiemi.

Cíl je stanoven v návrhu ‚Net-Zero Industry Act‘ (NZIA) , který bude dále projednáván mezi Evropským parlamentem a zeměmi EU v úterý (6. února).

Zástupci sektoru však varovali, že tyto snahy mohou přijít příliš pozdě.

„V současné době máme situaci bez precedentu,“ řekl Euractivu Žygimantas Vaičiūnas, ředitel pro politiku Evropské rady pro solární výrobu (ESMC).

„Toto je pro výrobce kritická situace,“ řekl, protože evropští výrobci byli na pokraji uzavření výroby v Evropě. MeyerBurger, švýcarský solární výrobce, již veřejně pohrozil uzavřením obchodu v Německu a přesunem výroby do USA, pokud nebudou přijata žádná politická opatření.

„EU nyní vstupuje do klíčové fáze, kdy během příštích 4–8 týdnů jsou hlavní výrobci fotovoltaických [fotovoltaických] modulů v EU a jejich evropští dodavatelé připraveni uzavřít výrobní linky, pokud nebudou urychleně provedena zásadní nouzová opatření,“ napsal ESMC. v dopise zaslaném minulý týden předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, kterou viděl Euractiv.

V pondělí (5. února) odpoledne se očekává, že Komise během plenárního zasedání Evropského parlamentu učiní prohlášení o „stavu solárního průmyslu EU ve světle nekalé soutěže“.

Kupte si solární panely, jako by to byly vakcíny

Zatímco evropští výrobci jsou v současnosti schopni vyrobit 6 gigawattů (GW) solárních modulů ročně, jen v roce 2023 nainstalovala EU celkovou kapacitu asi 56 GW.

Očekává se, že roční expanze se bude dále zvyšovat, protože země EU dekarbonizují svůj energetický systém. To vedlo země jako Německo k varování , že bez čínských modulů by nebylo možné dosáhnout cílů v oblasti rozšíření solární kapacity – a tedy i cílů v oblasti klimatu.

Za poslední dva roky se však v Evropě nahromadily solární moduly, což zaznamenalo masivní pokles cen, naříkají zástupci odvětví.

Bylo to kvůli nadprodukci v Číně, řekl Vaičiūnas, což znamenalo, „že byli nuceni tlačit ceny dolů a vyvážet to co nejvíce“.

„V současné době je na skladě v přístavech a skladech EU přebytek dovezených fotovoltaických modulů, jejichž výkon se odhaduje na 70–85 gigawattů (ekvivalent minimálně 140–170 milionů fotovoltaických modulů),“ napsalo jeho sdružení v dopise von der Leyenové. .

„Společnosti z Číny prodávají fotovoltaické moduly pod výrobní náklady,“ řekl Vaičiūnas. V důsledku toho evropští výrobci nejsou schopni prodávat své vlastní moduly.

Evropští výrobci proto požadují odkup svých „nashromážděných zásob fotovoltaických modulů v EU“ prostřednictvím speciálního fondu na úrovni EU.

To by podle Vaičiūnase potřebovalo nakoupit moduly o výkonu přibližně 800 megawattů (0,8 GW), které evropští výrobci nejsou schopni prodat.

Evropská komise by mohla zřídit „nástroj pro zvláštní účely“, nový fond v hodnotě 200–250 milionů eur, řekl Dries Acke ze SolarPower Europe Euractivu, podobný tomu, co EU dělala při nákupu vakcín během COVID .

„Mluvíme o důležitých milionech, ale ne o šílených milionech,“ řekl Acke.

Není třeba se bránit?

Zatímco Vaičiūnas řekl, že by také podpořil EU, aby zvážila „opatření na ochranu obchodu“, tj. nová cla na solární panely z Číny, jako „poslední možnost“, Acke však před touto myšlenkou varoval .

Jeho sdružení SolarPower Europe nezastupuje pouze instalační firmy a evropské výrobce, ale také čínské výrobce, což podle Ackeho jen odráží „solární realitu“.

„Neexistuje žádná cesta k 1,5 nebo dokonce dvěma stupňům [globálního oteplování] s protekcionismem,“ řekl Acke.

V minulosti již Evropa uplatňovala cla na čínské solární panely, ale „výroba solární energie v Evropě stále zmizela“, dodal.

Podle zprávy Společného výzkumného centra Evropské komise je výroba v Číně v současnosti ve srovnání s Evropou zhruba o 35 % levnější.

Zástupci sektoru však očekávají, že se tato mezera během několika příštích let uzavře. „Očekáváme, že jsme nyní na spodní hranici cen,“ řekl Vaičiūnas a dodal, že „je jasné, že v budoucnu ceny porostou“ i u modulů dovážených z Číny.

Oba zástupci průmyslu vkládají své naděje do zákona Net-Zero Industry Act, který by zavazoval země EU, aby vyhradily určitou část svých dotací na solární expanzi modulům vyrobeným mimo Čínu, například v Evropě nebo USA.

„Za dva nebo tři roky bude situace úplně jiná, protože všechny tyto legislativní iniciativy připravujeme,“ řekl Vaičiūnas s odkazem na NZIA a další právní předpisy EU, které by mohly zavést zákaz dovozu výrobků vyrobených s nucené práce .

Otázkou ale bylo, jak mohou evropští výrobci mezitím „přežít tuto skutečně kritickou situaci“, zatímco NZIA nebude platit, řekl.

„V případě, že v příštích měsících ztratíme tyto klíčové kapacity, a to mluvím o [výrobní kapacitě] v zásadě šest GW, pak bude později mnohem obtížnější ji obnovit,“ řekl Vaičiūnas.

Miroslav Játro, bydlí v Humpolci už asi 21 let. Je soustružník svářeč a také je sousedem pan Hliníka (který je nejznámějším přistěhovalcem do Humpolce) o kterém se mluvilo ve filmu „Marečku podejte mi pero“. Miroslav Játro trpěl již od útlého mládí nízkým sebevědomím a byl snadným cílem pro vtípky vrstevníků. Ty neustaly ani po zařazení do pracovního procesu. Společenskou neohrabanost si proto Miroslav Játro vynahrazoval ve společnosti podivných žen, na níž se měl stát postupem času závislým.

Eurojackpot je nejznámější Evropská loterijní hra. Hraje v 17 zemích, v České republice je zprostředkovatelem společnost Sazka. V loterii Eurojackpot se vybírá 5 hlavních čísel z padesáti a 2 tzv. „euročísla“ z deseti. Loterie nabízí 12 výherních pořadí, maximální jackpot ve výši 2,5 miliard korun a slosování probíhá každý pátek.

Eurojackpot informace
Eurojackpot je nadnárodní evropská loterie spuštěná 23. března roku 2012. K 9. září 2017 se k loterii připojilo Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Maďarsko, Island, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.[1] Nejméně se hraje o 270 miliónů Kč, ale výhry mohou dosáhnout až 2,5 miliardy Kč. Eurojackpot stojí 60 Kč za jeden sloupec.