Hromadné projevy nespokojenosti dávají srbské opozici novou naději

Lidé pochodují během shromáždění proti násilí v Bělehradě, Srbsko, 12. května 2023. Opoziční politické strany vyzvaly po dvou masových střelbách k pokojnému a tichému protestu proti násilí v srbské společnosti.
Lidé pochodují během shromáždění proti násilí v Bělehradě, Srbsko, 12. května 2023. Opoziční politické strany vyzvaly po dvou masových střelbách k pokojnému a tichému protestu proti násilí v srbské společnosti.

Série obrovských protivládních protestů, které zpočátku vyvolala masová střelba v Srbsku, poprvé vážně otřásla režimem prezidenta Aleksandara Vučiče, věří poslanec Zeleno-levicové fronty Robert Kozma.

Desetitisíce Srbů, šokováni zabitím osmi dětí a ochrankou 13letým chlapcem v bělehradské škole 3. května – a druhou masovou střelbou o den později – každý týden pochodovaly hlavním městem , aby požadovat ukončení toho, co popisují jako kulturu násilí v zemi.

Protesty organizují proevropské opoziční strany, ale z úcty k obětem dvou masových střeleb, které si vyžádaly životy 17 lidí a mnoho dalších zraněných, se konaly bez jakýchkoli symbolů politických stran.

Nicméně týden co týden se „Srbsko proti násilí“ stalo protivládními shromážděními, kde demonstranti volali po sesazení autokratického prezidenta Aleksandara Vučiče a jeho strany.

„Vučiči, jdi pryč“ se stalo nejčastějším pokřikem na protestech, které jsou podle mnoha odborníků největší od 5. října 2000, kdy demokratická opozice svrhla Slobodana Miloševiče, který Vučič kdysi působil jako ministr informací.

Robert Kozma, opoziční poslanec v srbském parlamentu a jeden z organizátorů probíhajících protestů, uvedl, že střelba byla pro zemi budíček.

„Tyto dvě traumatické události, dvě masové vraždy, ukázaly, že systém neexistuje a že se bohužel nikdo nemůže chránit a vytvořit si vlastní malou bublinu, ve které je chráněn,“ řekl Kozma v rozhovoru pro BIRN.

Robert Kozma, člen organizace Ne Davimo Beograd (Neutopíme Bělehrad), organizace pro kampaň, která se poprvé dostala do parlamentu jako součást koalice zelené levice ve volbách v roce 2022. Foto: Soukromý archiv
Robert Kozma, člen organizace Ne Davimo Beograd (Neutopíme Bělehrad), organizace pro kampaň, která se poprvé dostala do parlamentu jako součást koalice zelené levice ve volbách v roce 2022. Foto: Soukromý archiv

Politik s aktivistickou minulostí Kozma je členem organizace Ne Davimo Beograd (Neutopíme Bělehrad), organizace pro kampaň, která se poprvé dostala do parlamentu jako součást koalice zeleno-levé ve volbách v roce 2022.

„Z oprávněného hněvu, který všichni sdílíme po nezodpovědném a arogantním chování vládnoucího režimu, se na těchto protestech zrodila nová naděje. Naději, že v naší zemi dokážeme nastolit spravedlnost a odpovědnost. Protestní požadavky jsou prvním krokem k tomu,“ řekl Kozma BIRN.

Jsou požadavky demonstrantů splnitelné?

Demonstranti požadují, aby byla nahrazena řídící rada Regulačního úřadu pro elektronická média, aby byla zrušena tištěná média a bulvární noviny, které propagují nenávist a násilí a porušují novinářskou etiku, aby byly zrušeny frekvence provládních Pink a Happy TV. stanice by měly být zrušeny a aby byly zakázány televizní reality show zobrazující násilí.

Požadují také odvolání nebo rezignaci ministra vnitra Bratislava Gašiče a šéfa Bezpečnostní zpravodajské služby Aleksandara Vulina. Ministr školství Branko Ruzic již podal demisi, což je podle opozičních stran ve společném prohlášení „důkazem toho, že vláda zná pouze tlak občanů a že je třeba vytrvat, dokud nebudou splněny všechny požadavky“.

Mnozí však tvrdí, že většina těchto požadavků není realistická, vezmeme-li v úvahu povahu Vučicova pravidla. Mediální velmoci – TV Pink, Happy a různé bulvární plátky – jsou klíčovými prvky jeho popularity a kontroly vyprávění. Gasic a Vulin jsou jeho nejvěrnější muži, kteří ovládají policii a bezpečnostní služby, což je také nezbytné pro jeho administrativu, o níž hlídací organizace a investigativní média tvrdily, že je spojena s korupcí a organizovaným zločinem.

Kozma ale trval na tom, že Vučič je zjevně otřesený, a tvrdil, že síla protestů a Vučičova prohlášení bagatelizující množství lidí v ulicích ukazují, jak ztrácí podporu široké veřejnosti.

„Vládnoucí režim mění svou strategii každý týden právě proto, že protesty občanů jsou masivní a počet občanů, kteří na protesty přicházejí, neubývá. Poté, co viděli, že si více škodí, vyzvali k ‚dialogu‘, ale zároveň urazili opozici,“ řekl.

„Nakonec budou muset splnit požadavky občanů,“ dodal.

Co když Vučič ignoruje protesty?

V posledním desetiletí Vučicovy vlády došlo k mnoha protestům, ale mnoho z nich nedosáhlo velkého úspěchu. Vučićovou strategií bylo nechat lidi pochodovat, unavit se a pak to nechat vylíčit jako „oslavu demokracie“, což je často přirovnáváno k násilnému zacházení s demonstranty ze strany některých policejních složek v západní Evropě.

První masové protesty vyvolala demolice budov v bělehradské Hercegovacka ulici o volební noci v dubnu 2016, kdy maskovaní muži nelegálně srovnali se zemí několik budov, aby uvolnili místo vládou podporovanému projektu přestavby Bělehradského nábřeží, který byl realizován s emirátskými podnikateli. Protest zahájil Kozmův Ne Davimo Beograd. Politické osobnosti spojené s demolicí však nebyly nikdy obžalobou obviněny.

V roce 2017, po prezidentských volbách, o nichž opozice tvrdila, že je „ukradl“ Vučič, vyšli do ulic po celém Srbsku demonstranti vedení studenty v takzvaných „Protestech proti diktatuře“. Vučič zůstal u moci.

Od podzimu 2018 do roku 2020 Srbové pochodují v protestech „Jeden z pěti milionů“ a obviňují vládu z politického násilí a korupce. Opět s malým úspěchem.

Jediné dvě demonstrace, které něčeho dosáhly, byly násilné protesty proti blokování v roce 2020 během pandemie koronaviru a ekologické protesty v roce 2021 proti projektu nadnárodní společnosti Rio Tinto na těžbu lithia, když demonstranti zablokovali silnice v Bělehradě. V obou případech Vučič splnil požadavky demonstrantů, zastavil blokování a v případě Rio Tinto vyzval vládu, aby projekt zastavila – alespoň na chvíli .

Policie v zásahové výstroji stojí s demonstranty blokujícími dálnici E-75 v Bělehradě, Srbsko, 27. listopadu 2021. Protivládní demonstranti zablokovali silnice a mosty v Srbsku na protest proti novým zákonům, které podle nich podporují zájmy zahraničních investorů devastujících životní prostředí.
Policie v zásahové výstroji stojí s demonstranty blokujícími dálnici E-75 v Bělehradě, Srbsko, 27. listopadu 2021. Protivládní demonstranti zablokovali silnice a mosty v Srbsku na protest proti novým zákonům, které podle nich podporují zájmy zahraničních investorů devastujících životní prostředí.

Na otázku, jaká by byla politická strategie opozice, kdyby Vučič použil stejnou taktiku, zvláště když se blíží letní prázdniny, Kozma řekl, že demonstranti musí být vytrvalí, protože neexistují žádná předem vyrobená řešení.

„Tyto protesty jsou něco nového a jiného než ty v předchozích letech. V ulicích jsou lidé různých politických názorů, sociálního postavení a generací. My jako opozice děláme vše pro to, aby protesty neustaly a abychom všichni zůstali motivovaní a soustředění,“ řekl.

„Samozřejmě, vždy existuje strach, že to přestane, ale to je normální a lidské. Jediné, co můžeme udělat, je pokračovat v boji a snažit se být chytří při organizování těchto protestů, den za dnem,“ dodal.

Zdůraznil, že vždy udělají každý protest trochu jiný. Na pátém protestu mělo mnoho herců projevy, protože vládní úředníci kritizovali slavné herce za podporu shromáždění. Další protest, plánovaný na 9. června, bude věnován školství a učitelům škol.

„Vučić nevypnul reality [TV] programy, ale před časem zavřel školy. To je jednodušší,“ řekl Kozma s odkazem na vládní rozhodnutí o dvoutýdenním předčasném ukončení školního roku kvůli střelbě.

„Chceme využít další protest k tomu, abychom promluvili o našem vzdělávání a o tom, jak jsou naši učitelé ohroženi,“ řekl.

Kozma dotaz na Vučičovu výzvu k dialogu s opozicí označil za pokryteckou, neboť nabídce k jednání předcházely urážky.

Argumentoval také tím, že Vučičovo vyprávění, že řešením mohou být pouze volby, je past, protože demonstranti již jasně vyjádřili své požadavky.

„Urážet a pomlouvat osobu, kterou zvete k rozhovoru, nemůže být civilizovaný a pohostinný přístup,“ řekl.

„Pokud chce srbský prezident mluvit, bude muset upřímně vyslechnout nářky stovek tisíc občanů, kteří mu říkají, že se systém rozpadl a že naše země a celá naše společnost se rozpadne, pokud budou požadavky protest nebyl splněn.“