Tisková zpráva Viktora Orbána po projednání s Duškem Markovićem, předsedou vlády Černé Hory

Vážený předsedo vlády! Vážené dámy a pánové!

Děkuji vám za srdečné pozvání. Děkuji předsedovi vlády za dvě vynikající možnosti pro jednání. Pro Maďarsko se jednalo o upřímné, cenné a hluboké diskuse. V evropské politice je velmi vzácné, že mezi dvěma zeměmi neexistuje taktický nebo strategický konflikt a pravdou je, že mezi Černou Horou a Maďarskem neexistuje žádné konfliktní téma nebo strategický konflikt.

Tisková zpráva Viktora Orbána
Tisková zpráva Viktora Orbána

Proto můžeme mluvit spolu s plnou čestností otevřeností. Chápu, že jste často chápani jako stát na jihovýchodě evropské země. Při pohledu na mapu je to nepochybně pravda. Pokud jde ale o politickou mapu pak je rozhodující, že se Černá Hora bude mít možnost připojil k ekonomicky nejúspěšnějším evropským politickým a geografickým skupinám ve střední Evropě. Pokud se podíváte na ekonomickou a hospodářskou mapu Evropy, můžete vidět, že se od Baltského moře se táhne k jižní hranici nejúspěšnější ekonomická oblast Evropy. Je pozitivní vidět, že je tu možnost že se Černá Hora do této oblasti v Unii můžete připojit. Proto v politickém smyslu považujeme Černou Horu za středoevropskou zemi, která patří do našeho regionu a může s námi v budoucnosti patřit do společné ekonomické zóny. Blahopřeji Černé Hoře k členství v NATO. Toto je historické rozhodnutí. Vybrali jste si organizaci nejen pro sebe, ale i pro budoucnost. Kromě toho si Černá Hora vybrala budoucnost, jejiž součásti jsme my Maďaři ní, protože jsme také členy NATO. Vidím skutečnou příležitost, aby se Černá Hora rychle připojila k Evropské unii. Musím říci, že jsme také prošli tímto procesem. Víme, o čem mluvíme a v plné míře mě těší, že Černá Hora je v podstatě připravena vstoupit do Evropské unie. Nesdílím názor, že pro členství Černé Hory existují politické, hospodářské nebo právní překážky. Černá Hora bude moci vstoupit do unie zítra ráno. Předsedovi vlády jsem se zavázal, že se budu aktivně podílet na vytváření této evropské vůle, aby se Evropa brzy stala příběhem úspěchu, protože Černá Hora nejen potřebuje členství v Evropské unii, ale také Evropská unie potřebuje Černou Horu. Rozšíření je vždy úspěšným příběhem a dnes je Evropa mnohem více než úspěchem, takže politické, hospodářské a geostrategické důvody mluví pro co nejrychlejším přivedení Černé hory do Evropské unie. Za tím účelem jsem slíbil, že pomohu předsedovi vlády.

Druhým cílem mé návštěvy bylo rozšířit naše stávající vztahy. Maďarsko prošlo od roku 1990 těžkou ekonomickou přeměnou. Maďarsko prošlo všemi možnými chybami, kterými jsme mohli projít. Prošli jsme všechny slepé uličky, kterými jsme mohli projít, a tak můžeme dát skvělé rady o tom, jak to nedělat. Ale celkově, Maďarsko je dnes úspěšnou zemí, což ukazuje, že všechny zablokování nakonec jen podařilo překonat a našli jsme cestu našeho rozvoje. V Maďarsku je nezaměstnanost prakticky nulová, naše finance jsou v pořádku, naše hospodářství roste o více než 4 procenta a maďarští podnikatelé hledají místo, kam investovat. Nalézají nejvhodnější místa pro své investicet jak v tomto regionu, tak i ve více vzálených místech, je-li to potřeba a výhodné, také v Černé Hoře. Takže máme vzájemně velký potenciál. Budeme se rádi, podílet na modernizaci černohorské ekonomiky. Trpěli jsme hodně v posledních třiceti letech, a my víme, že ekonomika není určena, primárně jen pro peníze. Ekonomika neexistuje pro zisk, je účelem ekonomiky je, že lidé jsou schopni žít dobře. To se však dá dosáhnout pouze tehdy, když lidé vydělávají, takže moderní ekonomika může být postavena na tržním základě. A nikdy nezapomeneme, že ekonomika není cílem samotného zisku, ale cílem je, aby se země stala moderní a živou. Účelem ekonomiky je umožnit lidem dobře žít. To se však dá dosáhnout pouze tehdy, když lidé vydělávají, takže moderní ekonomika může být postavena na tržním základě a my se s ní rádi podíváme. A nikdy nezapomeneme, že ekonomika není cílem samotného zisku, ale je to, aby se země stala moderní a živou.

Na závěr, dámy a pánové, jsme také hovořili o migraci, protože i přes dosahované povzbudivé hospodářské a politické perspektivy, je zatím těžké chránit naše vlastní území a naší kulturní identitu v jejich vlastních zemích. Je proto důležité, aby všechny země vytvořily dobrou migrační politiku. Pozice Maďarska je dobře známa, zastáváme názor na ochranu identity a chráníme územní celistvost Maďarska. Nabídl jsem panu premiérovi, že existují-li potíže, pokud jde o migraci, pak Maďarsko rádo pomůže, protože když Černá Hora chránit své vlastní hranice, může požadovat pomoc od Maďarska.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych předsedovi vlády poděkoval za přátelské, přijetí.

Ve srovnání s rokem 2010 se počet zaměstnanců v Maďarsku zvýšil o 765 tisíc

Ve srovnání s údaji za rok 2010 se v Maďarsku zvýšil počet zaměstaných o 765 tisíc, z toho 610 tisíc byly umístěny na primárním trhu práce, – řekl v pátek Stephen Attila Simon, náměstek ministra pro zaměstnanost ministerstva financí v reakci na nejnovější údaje maďarského Ústředního statistického úřadu.

Podle průzkumu maďarského Ústředního statistického úřadu průměrný počet zaměstnanců činil v dubnu 2018 až červnu 2018 4 miliony 475 tisíc, což je o 55 tisíc více než před rokem. Ve stejném období se míra nezaměstnanosti snížila o 3,6 procenta, což za jeden rok pokles o 0,7 procentního bodu. Podle náměstka ministra nezaměstnanost klesla na historické minimum.

Dodal, že nyní v celé Evropské unii je v čele zemí s nejnižší nezaměstnaností v čele Česká republika, kde je míra nezaměstnanosti nižší než 3 %, následuje Německo 3,4 %, v Maďarsku a Polsku jde je situace stejná a obě země mají procento nezaměstnanosti na 3,6 %.

Attila István Simon také řekl, že počet lidí pracujících na primárním trhu práce se zvýšil o 100 tisíc více než rok, z nichž každý druhý člověk ve stavebním průmyslu, jeden ze tří je aktivním ve výrobním sektoru.

V posledních 8 letech je 40 procent pracovníků v podnikatelském sektoru ve zpracovatelském průmyslu, 10 % ve stavebnictví, 10 % oblasti lidského zdraví a sociální péče a 7 % v zemědělství.

Náměstek ministra zahraničí připomněl, že minulý týden Maďarský Parlament pro rok 2019 stanovil cíl bezpečného růstu. Zdůraznil, že v rámci dohody o šestiletém zvyšování mezd se v příštím roce navýší mzdy o další 2 procentní body na 17,5 za poklesem procent uložené zaměstnavatelům sociální příspěvek daň (szocho) zatím v tomto roce bude 6 procent růstu reálných mezd v soukromém sektoru. V důsledku snížení sociálního podílu o 2 procentní body zůstane společnost na 130 mld. HUF, které lze vynaložit na růst mezd.

Vláda pracuje na dosažení plné zaměstnanosti v Maďarsku pro všechny, kteří chtějí pracovat za slušnou mzdu – zdůraznil náměstek státního tajemníka.

Visegrádská čtyřka – čtyři středoevropské postkomunistické země Česká republika, Slovenská republika, Maďarská republika, Polská republika

Visegrádská čtyřka Česká republika, Maďarská republika, Polská republika, Slovenská republika
Visegrádská čtyřka Česká republika, Maďarská republika, Polská republika, Slovenská republika

Názvem Visegrádská čtyřka se neoficiálně označují čtyři středoevropské postkomunistické země Česká republika, Maďarská republika, Polská republika a Slovenská republika. Skupina se původně nazývala Visegrádskou trojkou; čtyřka se za ní stala v důsledku rozdělení České a Slovenské federativní republiky roku 1993.

Název tohoto seskupení se zrodil během schůzky mezi prezidentem ČSFR Václavem Havlem, předsedou maďarské vlády József Antall a polským prezidentem Lechem Wales, která se uskutečnila 15. února 1991 v severomaďarském městě Visegrád. Tři vůdci zde podepsali deklaraci o úzké spolupráci svých tří (dnes čtyř) zemí na cestě k evropské integraci. Po pádu komunistických režimů sehrála vzájemná spolupráce těchto zemí významnou roli při přechodu od totalitního režimu k svobodné, pluralitní a demokratické společnosti.

Visegrádská spolupráce v praxi

Visegrádská spolupráce je každoročně koordinována rotujícím předsednictvím. Podle Koncepce předsednictví poprvé v letech 1999-2000. , Česká republika převzala místo, po něm následuje Polsko, Maďarsko a Slovensko po dobu jednoho roku. Význam visegrádské skupiny je také naznačen faktem, že politické vrcholové vedení čtyř zemí s partnery mimo země V4, V4 + od roku 2000 (obvykle několikrát v předsednictví). Podle zavedené praxe je politickým programem předsednictví, že členské státy V4 se vzájemně shodují a předsednictví je odpovědné za jeho navrhování a provádění .

Spolupráce Visegrádské skupiny se stala moderní a stala se přirozenou ve smyslu slova, nejedná se především o velké události, ale spíše o praktické detaily. Spolupráce vlády se provádí především na odborné úrovni a provozně – v praxi to znamená, že ministerstva čtyř zemí a dalších institucí jsou v úzkém kontaktu, vymezují praktické úkoly spolupráce a hodnotí svůj potenciál. V rámci spolupráce V4 jsou ministerstvy primárně odpovědné za ministerstva zahraničních věcí, včetně tzv. národní koordinátoři V4 a jejich zástupci.

Orbánova výzva Maďarsku: Učme se od Kolumbie

předseda maďarské vlády Viktor Orbán
předseda maďarské vlády Viktor Orbán

Kolumbie má velké plány do budoucna stejně jako Maďaři, uvedl v pátek v Budapešti předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Prohlásil to po schůzce s nositelem Nobelovy ceny za mír a prezidentem Kolumbie Juanem Manuelem Santosem.

Podle agentury MTI V. Orbán podotkl, že Maďarsko se může od Kolumbie učit tomu, jak se tato jihoamerická země snaží stát konkurenceschopnou zemí světa.

Premiér připomněl důležitost vzájemného přátelství i na úrovni mladých lidí a naznačil, že Kolumbie je součástí maďarského stipendijního programu. V. Orbán podotkl, že obě země znovuotvorili své velvyslanectví – v Kolumbii i v Maďarsku.

Prezident Kolumbie blahopfál V. Orbánovi za vynikající ekonomické ukazatele, které v rámci Evropy Maďarsko dosahuje v oblasti hospodářského růstu.

„Představujete politiku, která se velmi podobá kolumbijské politice ve snaze o zvýšení konkurenceschopnosti,“ zdůraznil J. M. Santos.

Nejvyšší kolumbijský představitel promluvil i za posílení vztahů čtyř latinskoamerických států seskupených ve Tichomořského společenství (SPC) se seskupením Visegrádské čtyřky (V4).

Tvůrce slovenské skCUBE Jakub Kapuš: Družice vychovala mnoho vesmírných inženýrů

Tvůrce slovenské skCUBE Jakub Kapuš: Družice vychovala mnoho vesmírných inženýrů
Příběh o tom, jak parta nadšenců posunula kosmický výzkum mílovými kroky dopředu. A vedle toho se z nich stali profesionálové.

Kdo všechno se podílel na vývoji a konstrukci družice?

Byli jsme parta nadšenců a bavil nás vesmír. Dali jsme si za cíl, že budeme popularizovat vědu a kosmický výzkum. V té době jsme vymysleli projekt Let balónem do stratosféry. Vytvořili jsme sondu, kterou jsme vyslali na balonu do stratosféry, tedy do výšky 40 km. První jsme vypustili v roce 2010, dnes máme za sebou 17 letů do stratosféry s různými vědeckými studentskými projekty a experimenty, které jsme vynesli do stratosféry. Hodně jsme se na těchto projektech naučili, ohledně návrhu elektroniky. Od začátku jsme měli sen, že bychom chtěli vypustit raketou družici do vesmíru. V roce 2011 jsme spustili projekt slovenské družice. Letos se ho podařilo úspěšně dokončit. Všechny komponenty jsme navrhli a naprogramovali od základů sami.

Co se děje s družicí teď?

Družice je v Holandsku, našli jsme firmu, která vypustí družici na raketě do vesmíru. Nachází se ve speciálním vypouštěcím kontejneru. Když bude vypuštěna, spustí se operační systém a družice začne nabíjet své baterie. Zapne se algoritmus, který spustí automatické brzdění rotace. Po 30 minutách vystřelí své antény a začne vysílat na Zemi.

Co předchází vypuštění družice do vesmíru a co nastane potom?

Družice je zkontrolována a zintegrovaná. Samotná integrace trvala 3 dny, muselo se vypracovat hodně dokumentace o všech systémech, prošla enviromentálního testy, že je schopna přežít let na raketě. Pokud bychom udělali jen malou chybu, spletli se o setinu milimetru, družice by nemusela letět.

Ve Velké Pake (jiné sídlo České asociace vesmírných aktivit – SOSA) se buduje pozemní stanice, tam se bude družice monitorovat. Operátoři budou sedět tady, v Bratislavě, ale napojí se na antény v Pake. Družice je vysílána v radioamatérské pásmu, které je otevřené, dá se používat, data lze dekódovat přes protokol X25. Děláme software, který budete moci nainstalovat do počítače, připojíte si přijímač, anténu. Software si dekóduje signál, zobrazí všechny hodnoty družice, každý si je může stáhnout sám. Družice bude vysílat i základní údaje v morseovce.

Kdo navrhl, aby se jmenovala skCUBE?

Je to zažitý způsob, např. v Čechách vyvíjely czCUBE. Když bude vypuštěna na orbitu, dohodli jsme se, že jí dáme jiné jméno.

Oběti bylo fakt hodně, ale byl to náš sen – dobýt vesmír.

Máte šanci prosadit se v celosvětovém měřítku?

Družice vychovala mnoho vesmírných inženýrů, to jsou lidé, které potřebujeme, abychom byli úspěšní. Kosmický výzkum jsme nezačali my, už tu byly různé projekty. Jako kdyby zde chyběla nová generace. V zahraničí družice zaujala. Pro zemi je to velká prestiž, když vypustí do vesmíru vlastní těleso. Rádi bychom naši činnost přetavili do profesionálního programu. Rozhodujeme se, kterým směrem se vydat a na které projekty se zaměřit. V stratosférického letech stále pokračujeme.

Neodrazuje vás finanční náročnost těchto projektů?

To je ten největší problém. Když jsme začínali, tahali jsme to z vlastních peněz. Byl to však náš sen, za tím jsme si šli. Bylo hodně chvil, když jsme neměli ani na součástku, ale hledali jsme sponzorů. Pět let na tom pracovalo zdarma asi 10 techniků. Každý má vlastní práci, rodinu, ale každý pondělí jsme strávili mnoho hodin na skype a diskutovali jsme o detailech. Oběti bylo fakt hodně, ale byl to náš sen – dobýt vesmír.

Co obnáší šéfovat Slovenské organizaci pro vesmírné aktivity?

Stále popularizovat vědu. Každý víkend máme nějaké přednášky nebo stánek. Pracujeme s médii, běháme po sponzorech, vyvíjíme poradenskou činnost. Co se týče družice, já jsem ten, co hledal sponzorů a partnerů, vyřizoval povolení, vlastně jsem manažovat družici.

Stratosférické balóny jsou dalším projektem SOSA. Foto F. Brezovský
Spolupracujete s ESA – Evropskou kosmickou agenturou. Mohli byste více přiblížit přínos této spolupráce?

Spolupráce má tři fáze. V první fázi podepisujete kooperační dohodu, pak následuje druhá fáze – trvá 5 let. Je to přípravka, tzv. plán pro evropské spolupracující státy, v této fázi se nacházíme. Slovensko zaplatí 1, 3 milionu eur do ESA ročně a ESA garantuje, že je použije zpět na Slovensko pro naše projekty. Plnými členy se staneme v roce 2020.

Přes Sosua zajímavě popularizovat a propagujete vědu prostřednictvím různých soutěží a aktivit. Zapojuje se mládež do těchto soutěží? Inspirujete jejich?

Výměna zkušeností a nové obchodní kontakty na SKB 2018 v Nitře

Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu (SARIO) uspořádala 23. května 2018 akci ze série SARIO Business Link – Slovenské kooperační burzu Nitra 2018 (SKB).
Výměna zkušeností a nové obchodní kontakty na SKB 2018 v Nitře
SKB byla součástí oficiálního doprovodného programu 25. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Nitře. Formát akcí Slovenská kooperační burza patří již 12 let k největším a nejprestižnějším mezinárodním business-to-business (B2B) akcím pro Slovenské a zahraničních podnikatelů na Slovensku.

„SARIO systematicky pomáhá Slovenské firmám etablovat se v silné zahraniční konkurenci poskytováním kvalitních služeb i organizací tohoto networkingových akce. I díky SKB objevily mnohé zahraniční společnosti potenciál Slovenska pro obchodní spolupráci či pro investice s přidanou hodnotou, „uvedl generální ředitel SARIO Robert Šimončič.

Slovenská kooperační burza Nitra v jeden den a na jednom místě znovu poskytla firmám příležitost vyměnit si zkušenosti z praxe, jakož i možnost navázat nové obchodní kontakty a zapojit se do subdodavatelských řetězců nadnárodních společností.

„Jsem velmi rád, že součástí tohoto ročníku byl i Inovační workshop pro společnost Jaguar Land Rover, který poskytl 12-tim inovativním Slovenské společnostem příležitost prezentovat své portfolio,“ vyzdvihl generální ředitel SARIO Robert Šimončič.

Na akci Slovenská kooperační burza Nitra 2018 se zúčastnilo 87 Slovenská firem a 17 společností z 8 zemí světa, mezi nimi z České republiky, Velké Británie, Japonska či USA, které absolvovaly za jeden den 529 předem naplánovaných bilaterálních jednání.

Kromě podpory exportu se aktuální ročník SKB v Nitře zaměřil na potenciál slovenského strojírenství a na něj navazujících produkčních odvětví. V rámci odborného programu odborníci z praxe, jakož i zástupci státu diskutovali na témata jako automobilové strojírenství a mobilita budoucnosti, výzvy zaměřené na podporu inovací a elektromobilita a její dopad na dopravu a průmysl, které souvisejí s budoucím vývojem naší ekonomiky.

Akci návštěvníkům zpestřili i toho roku unikátní partnerské exponáty – 3D tiskárna s tiskovým objemem 1m3, elektrický monopost, elektromobil Nissan LEAF, univerzitní projekty, také workshopy a individuální konzultace z oblasti podpory zahraničního obchodu, státní podpory, financování exportu, aktuálních výzev na podporu inovací z fondů EU či účasti na veletrzích a výstavách. Mediálním partnerem akce byl i ATP Journal.

Slovenská kooperační burza od svého vzniku dosud přinesla možnost spojit obchodní a výrobní potenciál více než 2 000 firmám z 38 zemí světa, které mezi sebou odrokovali více než 5 000 setkání.

Další akce SARIO naleznete na níže uvedené adrese.

Vznik a vývoj emise papírových peněz

4.Vznik a vývoj emise papírových peněz
Odkdy vznikly bankovky, vznikly první banky. V každém státě, který měl své papírové bankovky, existovala jedna banka, která tyto platidla emitovala. Emitování představovalo výdej papírových bankovek do oběhu, přičemž hodnota, za kterou bude možný nákup zboží byla krytá zlatem. Později ne všechny bankovky byly kryté zlatem, na jedné straně to byla výhoda v možnosti disponovat větším množstvím platidel jako ve skutečnosti měla cedulová banka k dispozici v zlatých zásobách.

Vznik a vývoj emise papírových peněz
Vznik a vývoj emise papírových peněz

Ale na druhé straně vznikalo velké riziko inflace, která mohla podmínit pokles hodnoty měny a koupěschopnost obyvatelstva.
Emise papírových peněz (státovek) se řídila potřebami emitenta – státu a nikoli potřebami peněžního oběhu. Permanentní schodky státních rozpočtů a následná emise státovek vedly k jejich znehodnocování, často až k státním bankrotem. Kvůli tomuto riziku většina zemí státovky zakázala.
Mladší formou papírových peněz je bankovka Nekonvertibilní za zlato, nebo částečně konvertibilní prostřednictvím vyměnitelnosti za konvertibilní měnu, která je spojena s používáním obchodní směnky. Bankovky se emitovaly formou „odkupu“ obchodních směnek cedulová bankou – úvěrová forma emise. Při odkupu změny banka emitovala bankovky, při eskontu směnky musel směnečný dlužník v den splatnosti směnky zaplatit bance směnečnou sumu v penězích.
Decentralizovaný způsob emise bankovek – bankovky se dostaly do oběhu i klasickou cestou při odkupu zlata nebo stříbra bankami, oproti hodnotě vykoupeného zlata byly emitovány ve stejné hodnotě bankovky. Na rozdíl od státovek mohla banka emitovat pouze tolik, kolik bylo nakoupených směnek nebo zlata.
Reeskont směnek – odkup směnek a cenných papírů centrální bankou. Prodávající jsou obchodní banky, když nemají dostatek vlastních likvidních prostředků. Touto operací získávají oběživo
Bankovní úvěrová emise – centrální banka poskytuje úvěry obchodním bankám za diskontní sazbu

5.Charakterizujte průběh emise peněz centrální bankou
Úvěrová forma emise – odkoupení obchodních směnek emisní bankou. Obchodní směnka je CP, který představuje písemný závazek uhradit stanovenou částku v uvedeném termínu. Je dokumentem o poskytnutí úvěru dodavatele odběrateli. Postupně se do směnečných obchodů zapojovali i jiné banky a to umožňovalo majiteli směnky prodat směnku bance a získat tak dlužnou částku sníženou o určité úrokové procento (diskont) a vyplacena částka mohla být proplacena v bankovkách v potřebné nominální struktuře.
Centrální banka poskytuje úvěry obchodním bankám za diskontní sazbu. Její výška se řídí národohospodářskými zájmy státu a orientací na měnovou, rozpočtovou, devizovou nebo úvěrovou politiku.

6. Co jsou bezhotovostní, bankovní peníze, mechanismus bankovně úvěrové emise peněz
Bezhotovostní bankovní peníze – systém oběhu bankovních peněz funguje: banka otevře svému klientovi účet – běžný účet, na kterém eviduje na příjmové straně veškeré příjmy klienta a na výdajové straně účtu všechny úhrady jeho závazků. Pokud převyšují příjmy jde o kreditní zůstatek v opačném případě jde o debetní zůstatek. Tento způsob používání bankovních účtů je dosti rozšířen. Na základě nich vznikl mechanismus tzv. bankovně úvěrové emise peněz, který pružně reaguje na poptávku po penězích hlavně tím, že umožňuje tvořit oproti vkladům hotovostních peněz násobky bankovních depozit.
Bezhotovostní peníze vystupují i ​​jako vklady a zároveň prostředek k placení.

7.Čo třeba rozumět pod pojmem elektronické peníze? Jakou mají podobu?
Elektronické peníze mají podobu plastikových platebních karet s magnetickým záznamem dat, kterými lze „zaplatit“ vložením do speciálních čtecích zařízení instalovaných v obchodech a spojených s bankovním systémem. Plastikové platební karty mají podobu debetních, kreditních nebo debetních-kreditních karet. Některé z těchto karet mají podobu elektronických peněženek, které lze naplnit pomocí tankomatu nebo prostřednictvím speciálního telefonního čísla přímo z domu.
Home banking (domácí bankovnictví) – možnost z domácího terminálu provádět peněžní transakce
Vituálne peníze – placení prostřednictvím elektronických bank (cyberbanks) na síti internetu – network banking