Zásadní role žen při dosahování mezináboženské harmonie a sociálního blahobytu

Paní Lazzat Ramazanova, místopředsedkyně prezidentské národní komise o záležitostech žen a demografické politice Republiky Kazachstán
Paní Lazzat Ramazanova, místopředsedkyně prezidentské národní komise
o záležitostech žen a demografické politice Republiky Kazachstán

Navzdory mnoha snahám o globální pokrok v agendě pro rovnost žen je ještě potřeba udělat mnohem více. Zatímco prosazování rovnosti žen a mužů v byznysu, politice a sociálním sektoru se často dostává na titulní strany novin, jednou z oblastí, která je zřídka zvažována, je rovnost v oblasti mezináboženské práce, náboženského dialogu a v souvislosti s tím je přínos žen k řešení konfliktů a budování míru. Náboženství bylo historicky více spojováno s muži. To není překvapivé, vezmeme-li v úvahu, že se ženy po léta snažily získat rovnost ve všech oblastech života – od domova po pracoviště a zejména ve vedoucích pozicích. Přesto náboženství hraje v životě žen významnou roli. Jen ve Spojených státech je 86 % žen přidruženo k nějakému náboženství, přičemž 63 % uvedlo, že náboženství je v jejich životě důležité.

Ženy mohou hrát významnou roli jako mírotvorkyně, podporovatelky nenásilí a tolerance a přispívat k mezináboženské harmonii a dialogu mezi různými kulturami a civilizacemi. Studie Mezinárodního mírového institutu o 182 mírových dohodách podepsaných v letech 1989 až 2011 zjistila, že když jsou do mírových procesů zapojeny ženy, zvyšuje se o 35 procent pravděpodobnost, že mírová dohoda bude trvat 15 a více let. Důkazy naznačují, že ženy účastnící se mírových procesů se obvykle méně zaměřují na válečnou kořist a více na usmíření, hospodářský rozvoj, vzdělávání a přechodnou spravedlnost – což jsou všechno kritické prvky udržitelného míru. Navzdory těmto pozitivním statistikám jsou ženy často vyloučeny z formálních mírových procesů. Mezi lety 1992 a 2019 ženy tvořily v průměru 13 procent vyjednavačů, 6 procent mediátorů a 6 procent signatářů hlavních mírových procesů po celém světě. V tomto ohledu je důležité poznamenat, že Kazachstán přijal svůj první národní akční plán k rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti v prosinci 2021.

Je proto životně důležité, aby společnosti podporovaly začleňování žen do úsilí o budování mostů mezi komunitami a zeměmi, zejména těmi, které mají různé náboženské přesvědčení a etnickou příslušnost.

Ve dnech 14. – 15. září bude Kazachstán hostit VII. kongres vůdců světových a tradičních náboženství. Zatímco se akce zaměří především na roli vůdců víry v sociálně-duchovním rozvoji lidstva v postpandemickém období, jedna ze sekcí kongresu je věnována příspěvku žen k blahobytu a udržitelnému rozvoji společnost. Cílem je najít způsoby, jak mohou náboženští vůdci předkládat a zvažovat návrhy na podporu role žen. Letošní kongres bude významný a očekává se, že se ho zúčastní několik vysoce postavených náboženských vůdců, včetně papeže Františka, velkého imáma al-Azhar Ahmed el-Tayeba, patriarchy Kirilla z ruské pravoslavné církve, hlavního aškenázského rabína Izraele Davida Laua a hlavního sefardský rabín Izraele Jicchak Yosef, stejně jako mnoho dalších duchovních vůdců. Tato úroveň účasti vytváří důležitou příležitost k usnadnění vytváření celosvětové atmosféry míru a tolerance.

V posledních několika letech Kazachstán vynaložil značné úsilí na prosazování rovnosti žen a mužů ve společnosti s pozitivními výsledky. Ženy tvoří 48,1 procenta pracovní síly v zemi a 48,9 procenta pracovníků. Ženy jsou v podnicích vysoce zastoupeny. Počet podniků vedených ženami se meziročně zvýšil o 9,1 procenta a do konce roku 2021 dosáhl 625 100 firem. O 37,2 procenta vzrostl i počet podnikatelek do 29 let a dosáhl 88 700 lidí. Podnikání žen přispívá asi 40 procenty k HDP země. Dosavadní pokrok dokládá význam a smysluplný přínos žen pro ekonomiku.

Je samozřejmě co zlepšovat. Například z hlediska rozdílů v odměňování mužů a žen vydělávají muži v podobných odvětvích o 21,7 procenta více než ženy. Nicméně vláda Kazachstánu učinila z podpory a ochrany žen nejvyšší prioritu. Prezident Tokajev loni podepsal dekret „O dalších opatřeních Kazachstánu v oblasti lidských práv“, který zahrnuje odstranění diskriminace žen. Diskuse o úloze žen na nadcházejícím kongresu je velmi v souladu s prioritami vlády.

Kazachstán je také domovem více než 100 etnik a zástupců 18 náboženských skupin. Taková rozmanitost země nás povzbudila ke svolání Kongresu vůdců světových a tradičních náboženství, který se v Kazachstánu koná od roku 2003.

Vzhledem k tomu, že role žen ve společnosti se neustále rozšiřuje a rovnost žen a mužů se stává větším cílem, je důležité zajistit, aby ženy mohly hrát klíčovou roli také v mezináboženské práci, jakož i při budování míru a mediaci. K vyřešení mnoha současných globálních výzev, včetně geopolitických krizí a pokračujících konfliktů, je nutné využít dovednosti, které ženy mají. I když pouze jedna akce tento problém zcela nevyřeší, nadcházející VII. kongres vůdců světových a tradičních náboženství přispěje ke konsolidaci úsilí o dosažení pokroku při odstraňování genderové nerovnováhy v náboženství a rozvíjení nových nápadů a doporučení ohledně rozšíření role žen.