Varšava má nový pomník. V Natolinu byl ve středu odhalen pomník věnovaný skupině polských mužů, které zde zastřelili Němci v polovině listopadu 1939. Po léta historik prof. Tomasz Szarota, syn jedné z obětí tohoto zločinu.
Pomník byl postaven na ul. Nowoursynowska. Byl zabudován do plotu historického komplexu paláce a parku Natolin, který je dnes v péči Evropského centra Natolin a sídlí v něm kampus College of Europe. – Odhalením tohoto pomníku děláme něco, co bylo zásluhou rodin obětí a obyvatel Natolinu, a na druhou stranu završujeme další prvek naší péče o toto místo – řekla generální ředitelka Ewa Ośniecka-Tamecka College of Europe v Natolinu na setkání předcházející ceremonii.
Poprava se konala mezi 13. a 17. listopadem 1939. Němci zde tehdy zastřelili 15 Poláků. Oznámení o výkonu trestu smrti zveřejnila 18. listopadu Gadzinówka „Nowy Kurier Warszawski“, obsahovala nejen jméno a příjmení každého z popravených, ale také datum a místo narození, adresu a povolání.
Díky tomu můžeme říci, že šlo o průřez polskou společností: pět rolníků, voják a student rovněž selského původu, pekař, truhlář, boxer, hudebník, důstojník, aristokrat – statkář, Žid a jeden spisovatel – novinář. Tím posledním byl můj otec, Rafał Marceli Blüth – řekl prof. Tomasz Szarota, vynikající historik, badatel dějin 20. století.
Podle zmíněného německého komuniké, které vydal SS-Obersturmbannführer (podplukovník) Josef Meisiger, tehdejší velitel Policie a bezpečnostní služby ve Varšavě, byli tito muži odsouzeni k trestu smrti za porušení zákazu držení zbraní a rabování. Podle prof. Tomasz Szarota, který věnoval knize „Zapomenutá poprava. Natolin, listopad 1939 „(vyd. Bellona, Varšava 2021), ve většině případů byli zastřeleni lidé, kteří neměli zbraně. Je také těžké si představit, že by se někdo z nich zabýval okrádáním majetku. Gawda, Jan Maziarz, Jan Mich, Wincenty Post a Jan Stanicki, voják Wacław Łoskot a hrabě Zdzisław Zabiełło, ale pekař Franciszek Kruszkowski byl zatčen za pobyt na ulici po zákazu vycházení,
Datum a místo popravy Němci nezveřejnili. Přes 30 let se nevědělo, kde byly jeho oběti pohřbeny. Jejich pozůstatky byly nalezeny až v roce 1971 v parku Natolin. Stalo se to náhodou. V té době probíhalo vyšetřování osudu varšavského prezidenta Stefana Starzyńského po jeho zatčení Němci v říjnu 1939. O jeho průběhu informovala soudkyně Lidia Kwiatkowska z Hlavní komise pro vyšetřování nacistických zločinů v Polsku v r. „Express Wieczorny“. Do redakce odpoledních novin přišli bratři Leopold a Władysław Kobiałków z Natolinu. Uvedli, že v listopadu 1939 byli svědky popravy v parku Natolin a od místního hajného Pawla Wernia se dozvěděli, že mezi těmi, kdo byli vedeni k smrti, byl i starosta Varšavy. Na jimi označeném místě byl nalezen hromadný hrob. Nebyly tam žádné pozůstatky Starzyńského, ale 15 dalších mužů. Po jejich prozkoumání byli pohřbeni do společného hrobu na Novém hřbitově Służew v ul. Wałbrzyska. Teprve rodině hraběte Zdzisława Zabiełły se podařilo oddělit jeho ostatky od ostatních a pohřbít je ve Stare Powązki.
Dlouhá léta byl prof. Tomáš Szarota. Iniciativu schválila College of Europe v Natolinu.
– Tento pomník stojí na rozhraní dvou prostor: uzavřeného – komplex paláce a parku a otevřeného – na straně ul. Nowoursynowska. Zde se střetávají dva světy: minulost a přítomnost, přičemž minulost vystupuje do popředí, uvedl projektant pomníku Prof. Przemysław Marek Krajewski z Akademie výtvarných umění ve Varšavě.
Památka se skládá z několika prvků. Jeho spodní část má tvar kruhu (paměťový kruh). Kruh složený z plátů uvnitř i vně je dlážděn šedými žulovými kostkami. Z kruhu vyrůstá mramorové jádro řeckého sloupu. Je rozbitá, což symbolizuje přerušený život, a bílý mramor značí nevinnost obětí natolských poprav. Na dříku je štít se znakem Polska podle předválečného vzoru. Takové štíty prolomili němečtí nájezdníci z polských budov v roce 1939. Prostor se sloupem obepíná betonovou zeď v půlkruhu s mezerou, do které bylo vloženo 15 svislých ocelových sloupů. Jejich počet odpovídá počtu zde zastřelených mužů. Na stěně vlevo je připevněna deska z kortenové oceli pokryté rezavou rzí. Obsahuje údaje o zavražděných – jména, příjmení, narození,