Nová zahraniční politika Slovenska: posílení transatlantické orientace a aktivní regionální spolupráce

Předseda vlády Slovenska Igor Matovič představil 19. dubna vládní program na období 2020–2024, který byl schválen Národní radou Slovenské republiky 30. dubna. Pilíře nového dokumentu zahrnují protikorupční aktivity, reforma soudního systému, prosociální politika. V oblasti zahraniční politiky byla zdůrazněna jasná euroatlantická orientace Slovenska a aktivní účast této země na činnosti Visegrádské skupiny (V4). Spojené státy americké (USA) byly uvedeny jako klíčový bezpečnostní spojenec. Plánuje se pokračování proevropské politiky předchůdců. V regionu jsou za prioritu považovány vztahy s Českou republikou, Rakouskem, Polskem a Maďarskem. Ukrajina, která zůstává mimo Evropskou unii (EU), má být rovněž podporována Slovenskem. Dokument nezmiňuje Rusko,

Transatlantická kotva Slovenska. Nespornými pilíři bezpečnostní a obranné politiky Slovenska v programu jsou: členství v NATO a silné transatlantické vazby. Slovensko se snaží aktivně podporovat strategické a oboustranně výhodné vztahy mezi EU a USA. Slovenské orgány prohlašují, že podporují rozvoj vojenských schopností v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Podle Slováků nemůže Unie splnit své ambice stát se významným hráčem na mezinárodní scéně bez vlastních ozbrojených sil. Pozornost je také věnována rostoucím hybridním hrozbám, které vyžadují posílení jejich preventivních schopností na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

USA jsou v programu definovány jako „klíčový spojenec“ Slovenska díky svým jedinečným vojenským schopnostem nezbytným pro kolektivní obranu, které evropští spojenci nevlastní. Slovensko prohlašuje účast svých ozbrojených sil na zahraničních vojenských misích a operacích za předpokladu, že je to v souladu s mezinárodním právem a bezpečnostní politikou této země. Vláda předpokládá stabilitu a předvídatelnost výdajů na obranu a snaží se dosáhnout do roku 2024 2% HDP. V rámci plánovaných finančních zdrojů pro armádu musí být nejméně 20% přiděleno na vyzbrojování a výzkum, což bude v souladu s kritérii NATO a EU. Předpokládá se také, že výdaje na výzkum v oblasti obrany se budou postupně zvyšovat – na 1% rozpočtu na obranu.

Cíle evropské politiky Slovenska. Dokument ukazuje určitý pesimismus ohledně stavu evropské integrace. Podle autorů programu prochází EU v současné době nejtěžším obdobím od svého vzniku. Upozorňují na krizi, která probíhá již deset let, na Brexit a na nedostatek nezbytných reforem. Výsledkem je snížení důvěry v instituce EU, snížení dopadu EU na svět a rostoucí vnitřní napětí. Zdůrazňuje se, že EU čelí potřebě dokončit projekty podporující evropskou integraci, zejména jednotný trh, hospodářskou a měnovou unii. Výzvy také zahrnují paralelní reakce na změnu klimatu, digitalizaci, automatizaci, migrační tlak a demografické změny. Současný test vyvolaný globální pandemií COVID-19 má být dalším testem pro EU.

Program ukazuje ochotu reformovat EU. V evropské politice si slovenská vláda stanovila tyto cíle: posílit vnímání evropské agendy jako součásti národních politik; rozvoj vnitřního trhu EU; důraz na vytváření vysoce kvalitních evropských právních předpisů; přísné dodržování zásad subsidiarity a proporcionality; dodržování evropských právních předpisů evropskými orgány a členskými státy; vyhýbat se administrativní a regulační zátěži slovenských společností; efektivnější práce evropských institucí (např. jedno sídlo Evropského parlamentu); udržení institucionální rovnováhy mezi členskými státy a Evropským parlamentem a Evropskou komisí (mimo jiné odmítnutím koncepce Spitzenkandidatza funkci předsedy Komise). Kromě toho chce Slovensko zvýšit váhu svého hlasu v EU vytvořením tzv tematických koalic o specifických otázkách evropské politiky a jeho cílem je také zlepšit fungování právního státu na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.

Provádění euroatlantické orientace Slovenska usnadňuje dosavadní zkušenost nového ministra zahraničí Ivana Korčoka. Během 28 let práce v diplomacii působil mimo jiné Stálý zástupce při EU, velvyslanec v USA, v letech 2016–2017 byl také zástupcem vlády pro slovenské předsednictví v Radě Evropské unie. V roce 2003 byl však vedoucím slovenské delegace pro přístupové rozhovory s NATO.

Revitalizace regionální spolupráce. Nový program vykazuje velký zájem o rozvoj spolupráce v regionu střední a východní Evropy, a to jak na bilaterální, tak na multilaterální úrovni. Další rozvoj vztahů se sousedy má být prioritou zahraniční politiky Slovenska. Dokument zdůrazňuje „nadstandardní“ vztahy s Českou republikou a „prokázanou spolupráci“ s Polskem, Maďarskem a Rakouskem. Slovenské orgány prohlašují, že budou i nadále podporovat transformaci Ukrajiny a její snahy o evropskou integraci. Kromě toho nepřijímají porušení územní celistvosti této země. Program však nezmiňuje, kdo je agresor.

V4 je považován za nejdůležitější formát regionální spolupráce v programu, a proto chce Slovensko zůstat aktivním členem této organizace. Hlavním kritériem příslušnosti ke skupině však musí být účinné prosazování vlastních zájmů a zvyšování její role při utváření politiky EU. V dokumentu chybí odkaz na jiné formáty regionální spolupráce, do nichž je Slovensko více či méně aktivně zapojeno. Není zmíněna Iniciativa Tři moře (TSI), Slavkovský trojúhelník nebo Bukurešť devět. Dokument obsahuje pouze záhadný záznam o vývoji „partnerství s jinými regionálními skupinami“.

Slovensko se chce po roce 2020 podílet na rozvoji spolupráce EU se zeměmi Východního partnerství. Důležitou oblastí zahraniční politiky Slovenska musí zůstat i spolupráce se zeměmi západního Balkánu. Slovensko prohlašuje, že podporuje jejich úsilí o splnění dohodnutých kritérií pro členství v EU. Podle Slováků je rozšíření Unie důležitým nástrojem stability a prosazování vlastních zájmů v regionu. V této epizodě je také prostor pro spolupráci mezi současnou vládou a bývalým ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem, který je nyní zvláštním zástupcem EU pro dialog mezi Srbskem a Kosovem. Naproti tomu expert a politik Vladimír Bilčík je novým zpravodajem Evropského parlamentu pro Srbsko.

Za zmínku stojí plány rozvoje přeshraniční infrastruktury. Téměř tři desetiletí jsou špatně rozvinuté komunikační trasy důležitou bariérou v rozvoji polsko-slovenských vztahů. Nový vládní program však zahrnuje pokračující výstavbu dálnice D3 v regionu Kysúc směrem k polským hranicím. Kromě toho se plánuje příprava výstavby rychlostní komunikace R4 z Prešova do Polska, která je součástí dopravního koridoru Via Carpatia. V tomto projektu je prioritou slovenských úřadů dálniční komunikace na severu Prešova, zatímco v závislosti na množství dostupných finančních zdrojů bude pokračovat i nadále rozšiřování trasy R4 severně k slovensko-polské hranici. Na hranici Oravy se úřady zaměří na výstavbu rychlostní silnice R3.

Závěry pro Polsko. Analýza nového vládního programu naznačuje, že klíčové priority zahraniční politiky pro Slovensko zůstávají nezměněny. Stejně jako předchozí vláda i současné slovenské úřady prohlašují za své strategické cíle aktivní strategické členství v EU a NATO a spolupráci se sousedními zeměmi. Novinkou v dokumentu je, že bezpečnost státu je založena na slovensko-amerických vztazích. Byla oceněna regionální spolupráce v rámci V4. Musí však být součástí evropské politiky Slovenska. Na rozdíl od programu na rok 2016 se ve stávajícím dokumentu nezmiňuje Německo, které předchozí vláda označila za klíčový členský stát EU a strategického politického a ekonomického partnera Slovenska. Je záhadné, že tato země stále zůstává nejdůležitějším obchodním partnerem Slovenska a propagátorem principů multilaterality v mezinárodní politice tak důležité pro současnou vládu. Rusko nebylo v dokumentu uvedeno ani jako potenciální partner Slovenska. Pouze poněkud záhadným způsobem byla kritizována ruská agrese proti Ukrajině, která je bezpochyby kývnutím na USA. Problém ekonomické diplomacie byl prakticky ignorován. Polsko bylo zmíněno na dvou místech programu, což naznačuje možnost nového otevření ve vzájemných vztazích, zejména v oblasti rozvoje přeshraniční infrastruktury. Výzvou je nedostatek informací o tom, jak je Slovensko zapojeno do TSI, což je strategický projekt polské zahraniční politiky. Nový summit TSI v Tallinnu, který se pravděpodobně uskuteční letos na podzim, otestuje v tomto ohledu politiku nové vlády. V dokumentu chybí také informace o plánech diverzifikace dodávek ropy a zemního plynu na Slovensko. zejména v oblasti rozšiřování přeshraniční infrastruktury. Výzvou je nedostatek informací o tom, jak je Slovensko zapojeno do TSI, což je strategický projekt polské zahraniční politiky. Nový summit TSI v Tallinnu, který se pravděpodobně uskuteční letos na podzim, otestuje v tomto ohledu politiku nové vlády. V dokumentu chybí také informace o plánech diverzifikace dodávek ropy a zemního plynu na Slovensko. zejména v oblasti rozšiřování přeshraniční infrastruktury. Výzvou je nedostatek informací o tom, jak je Slovensko zapojeno do TSI, což je strategický projekt polské zahraniční politiky. Nový summit TSI v Tallinnu, který se pravděpodobně uskuteční letos na podzim, otestuje v tomto ohledu politiku nové vlády. V dokumentu chybí také informace o plánech diverzifikace dodávek ropy a zemního plynu na Slovensko.